Sobotka - Pražského starostu a člena českého zemského sněmu z druhé poloviny 19. století Jindřicha Šolce ('-1916) připomíná nově odhalená pamětní deska na rohovém domě na náměstí v Sobotce, kde se právník, úspěšný politik a autor politických spisů v roce 1841 narodil. Město pod Humprechtem nechalo pamětní desku v sobotu odhalit u příležitosti 100. výročí úmrtí a 175. výročí narození Jindřicha Šolce.

"Byl to muž, jehož odkazu bychom si měli vážit a stále ho připomínat. Svým dílem přispěl k tomu, že naše hlavní město je v takové podobě, v jaké ho známe dnes. Měl nemalé zásluhy na tom, že se z tehdejšího spíše provinčního města stávala moderní metropole, podporoval technický rozvoj, rozšiřování energetických zdrojů, rozvodů pitné vody a kanalizace a inicioval celkovou modernizaci Prahy," prohlásil historik Václav Ledvinka (na prvním snímku), ředitel Archivu hlavního města Prahy, který spolu s archivářem a historikem Karolem Bílkem uvedl v Sobotce přednášku.

První zkušenosti s veřejnou správou sbíral Jindřich Šolc hned po studiích na právnických fakultách v Praze a Krakově nejprve jako zaměstnanec magistrátu, poté se věnoval soukromé advokátní praxi a později díky zájmu o politické dění a veřejný život začal budovat kariéru zemského a komunálního politika. Nejprve se stal náměstkem starosty Ferdinanda Vališe a po jeho nečekaném úmrtí vykonával v letech 1887 až 1893 post pražského starosty. Zastával také post náměstka nejvyššího maršálka českého zemského sněmu.

"Za jeho působení ve funkci starosty zahájila výrobu druhá obecní plynárna v Holešovicích, která se na dalších čtyřicet let stala největším zařízením svého druhu v českých zemích. Byla dokončena budova Národního muzea. Praha také získala přímé telefonní spojení s Vídní, začala jezdit první linka elektrické tramvaje Františka Křižíka z Letné k výstavišti v Královské oboře, vyrostly například Petřínská rozhledna nebo velký obchodní přístav v Holešovicích.

Vydáním asanačního zákona se také završilo letité úsilí o prosazení dnes možná poněkud sporné stavební modernizace, která si vyžádala hromadné demolice na území Josefova, Starého i Nového Města," přiblížil Ledvinka.

Upozornil, že po povodních v roce 1890 se Šolc spolu s architektem Josefem Hlávkou a dalšími odborníky zasadil o obnovu značně poničeného Karlova mostu v původní podobě. Vytrvale prý také usiloval o připojení předměstských obcí k Praze, výrazného posunu hranic hlavního města se ale nedožil. Města v okolí Prahy se totiž s metropolí spojila teprve až po vzniku samostatného Československa začátkem 20. let.

Sobotecký rodák Jindřich Šolc, bratranec básníka Václava Šolce, s nímž společně absolvoval jičínské gymnázium, prožil závěr života v ústraní převážně na svém statku ve Zbuzanech. Pohřben je v rodinné hrobce na pražských Olšanských hřbitovech.

"Sobotka je známá svou silnou rodáckou tradicí. V posledních letech jsme odhalili i další pamětní desky, dnešní událost tuto skutečnost jenom dokládá," prohlásil místostarosta Sobotky Jan Janatka. Poznamenal, že městské kulturní středisko od letošního roku návštěvníkům nabízí nově vydané tištěné průvodce Sobotkou s medailonky významných osobností, včetně zjednodušené mapy města a plánku místního hřbitova. (jn)

Foto: Jiří Němeček