Jičín - Poslední tři roky si připomínáme nejrůznější výročí spojená s válečnými událostmi. Po první a druhé světové válce přišlo na řadu výročí prusko-rakouské války v roce 1866. Bitva u Jičína, ke které došlo 29. června 1866, má nejen v historii města Jičína, ale celé habsburské monarchie významné místo. V této souvislosti se stále vyskytuje řada sporných otázek, které vyvolávají nejrůznější spekulace o tom, jak mohla skončit tato válka, ale i jakým směrem se mohly ubírat historické události druhé poloviny 19. a počátku 20. století. Historie samozřejmě žádné kdyby nezná a nepřipouští, ale co kdyby...

Na jedné straně evropské politiky tehdy stála německá cílevědomá ofenzivní politika "železa a krve", na straně druhé rakouská nejistá defenzivní politika vyčkávání. Tyto zcela odlišné předpoklady se v plné míře promítaly do prusko-rakouských vztahů v letech 1836-1865, kdy zrály podmínky pro rozhodné zúčtování.

V očekávání zlých časů, které měly přijít společně s válečnými útrapami, se lidé často uchylovali ke starým pranostikám, pověrám, proroctvím a přírodním úkazům. Před válkou v roce 1866 se například objevila velmi jasná kometa s dlouhým chvostem. Komety byly již od pradávna předzvěstí zlých časů a neštěstí, často byly spojovány s povodněmi, morovými ranami a válečnými útrapami. Okolnosti byly pověrám příznivé. Existovalo rovněž proroctví slepého mládence, podle kterého prý bude v Čechách válka, až půjde opět orloj na Staroměstské radnici v Praze. "A opravdu, orloj byl opraven a spuštěn právě v novoroční noci nadcházejícího roku 1866..." (Hataš, M.: Válka roku 1866. Zpravodaj Šrámkovy Sobotky III., duben 1966, č. 4.) O tomto proroctví se ve svém díle zmiňuje i Jan Neruda.

Formální příčina války, tedy spor mezi Pruskem a Rakouskem o vedoucí postavení, se zájmů našeho národa přímo netýkala, ale vznik, průběh a následky války nelze posuzovat pouze podle formálních příčin uváděných v diplomatických nótách. Bez ohledu na příčiny se válka dotýkala Čechů velmi bezprostředně. Od počátku bylo zřejmé, že bojištěm budou naše země. Při velkém počtu Čechů sloužících v rakouské armádě musel být podíl našeho národa na krvavých ztrátách a válečných obětech velmi výrazný. Válka znamenala navíc i přímé ohrožení celistvosti českých zemí, a tak z celé mnohonárodnostní monarchie to byli právě Češi, kteří museli mít skutečně existenční zájem na jejím zdárném výsledku.

V této válce zaujímalo významné místo město Jičín. Pruská armáda, která měla vtrhnout do Čech ve třech směrech, se zde měla spojit a podle záměru velitele pruských vojsk generála Helmutha von Moltkeho ("odděleni na pochodu, spojeni v boji") svést rozhodující bitvu s rakouskou Severní armádou.

V polovině června se ukázalo, že pruský útok nebude veden ze Slezska, jak se původně očekávalo. Rakouská Severní armáda tedy musela urychleně zahájit přesun z olomoucké pevnosti do severovýchodních Čech. Všeobecné soustředění sborů bylo nařízeno v prostoru mezi Miletínem a Josefovem. Ještě dříve, než stačily rakouské sbory do těchto míst dorazit, překročili Prusové u Rumburku (Labská armáda, velitel generál pěchoty Herwarth von Bittenfeld) a Liberce (I. armáda Lužická, velitel generál jízdy princ Fridrich Karel) hranici a postupovali k Jizeře. Kdyby velitelství rakouské Severní armády tehdy včas zvážilo vydatné obsazení pohraničních průsmyků, byl by tento snadný pruský vpád jistě minimálně výrazně zpomalen.

Dne 22. června 1866 překročily první pruské jednotky české hranice. Od 26. do 29. června 1866 pak svedla rakouská a pruská vojska několik desítek bitev.

Původní znění plánu předpokládalo ponechat na Labi proti II. pruské armádě jen menší síly a obrátit se s většinou vojsk k Jizeře, kde se mělo společně s Jizerskou armádou udeřit na I. pruský armádní sbor prince Fridricha Karla. Dne 28. června proto také přibyla k Jičínu od I. rakouského armádního sboru Edelsheimova jezdecká brigáda a dvě brigády pěchoty. Vojsko se rozložilo na západní straně Jičína. Aby koncentrace rakouské Severní armády probíhala v klidu, dostal velitel I. rakouského armádního sboru, generál hrabě Clam-Gallas, nařízení obsadit a hájit město Jičín. Na tento rozkaz se celý I. rakouský armádní sbor stáhl k Jičínu. Zatímco se do Jičína přemísťovaly jednotlivé rakouské a saské vojenské oddíly, odehrálo se v rakouském hlavním stanu nové jednání, na kterém byl původně plánovaný záměr označen za neproveditelný. Nový rozkaz nařizoval soustředění všech sil v dosavadním postavení mezi Miletínem a Josefovem. Jizerská armáda operující kolem Jičína se měla také připojit a zároveň se vyvarovat všech vážnějších bojů. Rozkaz o této výrazné změně byl rozeslán všem armádám nejpozději ráno 29. června. Jeho včasné doručení mohlo snad zabránit této velké rakouské porážce. To se však z různých příčin nestalo. Změna plánu byla na bojišti ohlášena až v době, kdy již byla těžká bitva v plném proudu.

S tímto momentem pozdního předání strategického plánu začíná i velmi zajímavá, ale také tragická epizoda v historii města Jičína, ať již jde o samotnou bitvu, ale především o události po jejím skončení, kdy bylo město třikrát velmi hrubým způsobem vydrancováno.

Právě situaci v Jičíně v době bitvy a po ní přibližuje nová výstava nazvaná Hospodářské a sociální důsledky bitvy u Jičína, která bude dnes ('. května) v 17 hodin slavnostně otevřena ve výstavní chodbě muzea. Přibližuje dobu, kdy město obsadili Prusové, kdy téměř všechny úřady ze strachu před Prusy město opustily, kdy začaly ve městě ve velkém fungovat lazarety, v nichž se samozřejmě rozšířila cholera, kdy lidé řešili obrovské ztráty na majetku a polnostech, které byly zničeny bitvou, ležením a rabováním vojsk.

Celá prezentace je založena na archivních materiálech, jak úředního, tak vyprávěcího charakteru, a předkládá ucelený obraz Jičína, který musel čelit obrovskému tlaku vítězného pruského vojska. Písemnosti jsou zapůjčeny z SOkA Jičín, a tak si bude možné prohlédnout řadu originálních dokumentů. Vedle písemných dokladů jsou představeny i zbraně, části dělostřeleckých granátů a další zajímavé předměty související s válečnými událostmi v roce 1866.

Výstavu, která vznikla ve spolupráci s Městským úřadem v Jičíně, bude možné navštívit do 12. června. Její součástí bude i komentovaná prohlídka, která se uskuteční 13. května během Muzejní noci, a také přednáška, která proběhne 7. června od 17 hodin v Konferenčním salonku muzea. Hana Fajstauerová