Lázně Bělohrad - Po marných pokusech bělohradské radnice, která už řadu let neúspěšně řeší budoucí využití zámku, přichází konkrétní nabídka od soukromého investora na koupi této barokní památky v centru města. Finální rozhodnutí o prodeji zámku do soukromých rukou by mohlo padnout ještě do poloviny října.

Jak oznámil starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr, investor souhlasí s minimální kupní cenou ve výši dvanácti milionů korun a je připraven akceptovat i další podmínky města.

"Jde skutečně o vážného zájemce, který pro tento účel zakládá novou firmu. V Česku úspěšně podniká už dvě desetiletí. Celý svůj záměr by chtěl v nejbližších dnech osobně představit zastupitelům. Předpokládám, že bychom na 10. října svolali informativní schůzku a na 12. října pak mimořádné zasedání zastupitelstva, kterého by se investor rovněž zúčastnil," informoval Šubr.

Bělohrad se intenzivně snaží už několik let najít využití pro zámek z přelomu 17. a 18. století. Začátkem roku si radnice nechala zpracovat studii, která preferuje právě jeho prodej před ostatními variantami. Na červnovém zasedání zastupitelé schválili tento záměr s tím, že město bude zámek nabízet za minimální cenu dvanácti milionů korun, za tímto účelem uzavřelo zprostředkovatelskou smlouvu s realitní kanceláří VIP Castle.

O chátrající zámek v minulosti projevila zájem společnost Sherydan, která jej plánovala přebudovat na luxusní bydlení pro seniory za odhadovaných 300 milionů korun. Město s firmou mělo uzavřít společný podnik, z těchto plánů ale sešlo. Bez výsledku skončila například i jednání s firmou Asklepion, která chtěla zámek využít pro zdravotnické či sociální účely.

Teď by historický komplex mohl být využíván jako rezidenční zařízení s nabídkou doplňkových služeb opět především pro seniory. "Základním rysem záměru je vytvoření ubytovací kapacity s doprovodnými službami a možností přizpůsobení konkrétní zájmové klientele. Velký potenciál investor vidí ve stále se rozrůstající seniorské cílové skupině. V případě Bělohradu jej zaujala nejen vyhovující kapacita objektu, ale také možnost spolupráce v oblasti lázeňské péče a občanská vybavenost blízkého okolí. Do projektu by rád zapracoval možnosti využití kaple pro veřejnost a stejným způsobem by rád navázal spolupráci s městem i ve využití společenského sálu pro kulturní účely. Ke komplexu by patřila i kavárna a restaurace," přiblížil starosta ideu investora.

Jednou z podmínek, které si město předběžně stanovilo, je požadavek, aby nový vlastník do tří let opravil střechu a do deseti let by měl zajistit kompletní rekonstrukci budovy tak, aby mohla být zkolaudována a trvale využívána k plánovanému účelu. Radnice přitom chátrající barokní památku nabízí bez přilehlého parku, který nadále zůstane majetkem města.

"Mezi zastupiteli se objevovaly různé představy. Zatímco někteří chtěli do zámku investovat třeba sto milionů korun bez ohledu na rozpočtové možnosti města, jiní zase byli ochotni přenechat areál i za symbolickou korunu, pokud by se našel vhodný zájemce, který by zámek opravil. V tomto směru si myslím, že se podařilo najít kompromisní řešení," je přesvědčen Šubr.

Výnos z případného prodeje by vedení radnice chtělo využít na přestavbu dlouhodobě opuštěného objektu v dolní části náměstí na nové sídlo městského úřadu. "Za tímto účelem bychom k dvanácti milionům mohli přidat pět a půl milionu korun z nedávného prodeje dětské lázeňské léčebny a následně také peníze z plánovaného prodeje stavebních parcel. Je možné, že v zastupitelstvu budou i jiné návrhy, aby se peníze rozpustily jinak, ale podle mého názoru by zastupitelstvo mělo být rozumné a peníze bychom si měli podržet právě na tento účel, protože současný městský úřad je nevyhovující," míní starosta.

Město získalo zámek zdarma od státu na počátku devadesátých let, ale až do roku 2004 probíhal vleklý restituční spor o vydání majetku rodině Kinských. Do jara 2010 působil na zámku internát místního učiliště, který se poté přestěhoval. (jn)