Jičín - Výtvarní umělci v bývalém Československu patřili mezi světovou špičku ve vytváření filmových plakátů, v takové kvalitě a rozsahu jejich tvorba jen těžko hledala konkurenci. Dokladem vynikající úrovně je i současná výstava v prvním patře jičínského muzea, kde představuje část své unikátní sbírky Jaroslav Mužíček.

Někdejší dlouholetý ředitel novopackého kina sbírá filmové plakáty z období druhé poloviny minulého století už několik desetiletí a za tu dobu jich shromáždil kolem tří tisíc kusů. Necelé dvě stovky jsou v těchto dnech k vidění v prostorách Valdštejnského zámku, návštěvníci se tak mohou seznámit s díly předních českých grafiků, malířů, scénografů, režisérů, architektů a dalších umělců, kteří svou imaginací a tvůrčí invencí přispěli k originálnímu pojetí propagace snímků domácí i zahraniční kinematografie.

"Sbírku tvoří filmové plakáty z šedesátých až osmdesátých let, protože právě v té době si díky autorskému přístupu tvůrců udržovaly mimořádně vysoký standard. S tím se současná produkce nemůže srovnávat," říká Jaroslav Mužíček. S hořkostí v hlase podotýká, že současná poptávka filmových producentů a distributorů je jiná a dnešní plakáty plní hlavně komerční účel. V rámci dopředu promyšlených propagačních kampaní mají vesměs jen jediný, informativní charakter bez výraznějších uměleckých ambicí.

Naproti tomu v minulosti český filmový plakát podle něj díky své výtvarné i obsahové úrovni právem budil zájem a sklízel obdiv publika na výstavách při filmových festivalech po celém světě a jejich autoři za něj získávali také ocenění i daleko za hranicemi, například v Chicagu či v Cannes.

Na utváření specifického uměleckého fenoménu doby měla tehdy velký podíl Ústřední půjčovna filmů, která prý nechtěla používat plakáty nabízené majiteli filmů, ale jejich tvorbu externě zadávala řadě umělců. Ti se od výhradně informativního účelu odpoutali a do své plakátové tvorby často vnášeli osobitý autorský výraz s prvky abstrakce a experimentů v podobě koláží, fotomontáží, retuší či neobvyklé typografie.

Výstava představuje ukázku prací pětatřiceti autorů, například Zdeňka Zieglera, Karla Teissiga, Jiřího Šalamouna, Káji Saudka, Adolfa Borna, Evy Švankmajerové, Igora Ševčíka, Petra Síse, Theodora Pištěka, Milana Grygara, Karla Machálka, Milana Pacáka, Zdeňka Palcra, Petra Chalabaly, Stanislava Kolíbala, Zdeňka Vlacha, Kláry Istlerové, Petra Poše, Josefa Vyleťala, Olgy Vyleťalové-Poláčkové, Karla Machálka nebo Juraje Jakubiska.

Plakátová tvorba se díky své umělecké hodnotě stala předmětem sběratelského zájmu, jemuž velmi záhy podlehl i Jaroslav Mužíček, který si některými cennými exempláři, jak sám s úsměvem prozradil, doma vytapetoval například toaletu. "Toaleta je polepená asi čtyřiceti plakáty v hodnotě zhruba dvou set tisíc korun. Jenže ty už tam zůstanou navždy, protože nejdou sundat," vypráví.

Svou sbírku obohatil zejména zásluhou vstřícnosti své známé, která v minulosti pracovala v jednom menším kině a plakáty do Nové Paky mu pravidelně posílala. "Nebylo vůbec snadné tehdy plakáty sehnat, u nás v Pace mně párkrát nějaké v kině dali, ale občas mě také vyhodili. Mnoho exemplářů jsem získal až díky své kamarádce a kolegyni, se kterou jsem se poznal v Písku na tehdejším semináři pro lektory filmových klubů, nyní známém jako letní filmová škola," přiblížil vášnivý sběratel.

Mužíčkova kolekce exponátů ve výstavní chodbě muzea působí úctyhodným dojmem, i když tvoří jen zlomek z jeho rozsáhlé sbírky.

Výstava Zlatá éra českého filmového plakátu, na které jsou k vidění i fotografie z natáčení filmů, podpisy herců, režisérů a zpěváků a nebo dobová promítačka, bude přístupná až do poloviny ledna. (jn)

Vánoční otevírací doba

25. a 26. prosince od 13 do 17 hodin, od 27. do 30. prosince od 9 do 17 hodin a 31. prosince od 9 do 13 hodin. Ve dnech 23. a 24. prosince a 1. ledna je zavřeno.

Foto: Jiří Němeček