Jičín - Hromadný hrob s velkým počtem koster objevili stavbaři, kteří kopali výkop pro septik u hvězdárny na okraji Jičína. Archeologové v něm našli pozůstatky asi padesáti až šedesáti těl, většinou statných mladých mužů, s největší pravděpodobností vojáků z období 18. nebo 19. století. Odborníci zatím nevědí, o jaké muže šlo, proč zemřeli a byli bez snahy o pietu pohřbení právě na tomto místě.

"Na malé ploše zhruba tří čtverečních metrů jsme našli asi padesát až šedesát koster. Těžko se to určuje, protože řada z nich nezůstala v anatomických vazbách, některé byly porušeny lžící bagru v průběhu výkopových prací. Pravděpodobně se tím ale odkryla jen část hromadného hrobu, takže tam může být ještě víc těl. Mohou jich tam být další desítky nebo možná stovky," komentuje překvapivý nález archeolog jičínského regionálního muzea Radek Novák.

Odborníci zatím tápají, o koho jde. Podle vyjádření antropologa pozůstatky patřily mladým a statným mužům, což prý na první pohled naznačují dlouhé a silné stehenní kosti a poměrně zdravý a ještě nepříliš opotřebený chrup. Novák je přesvědčen, že do hrobu uložili naši předkové těla mrtvých vojáků, což podle něj dokazuje nález knoflíků, které se objevily mezi kosterními pozůstatky.

"Jediné, co jsme kromě tělesných ostatků našli, byly kovové knoflíky ze slitiny mědi, případně bronzu. Jisté je, že jde jednoznačně o armádní knoflíky. Takže určitě tam byli pohřbeni vojáci. S tím koresponduje i předběžné antropologické určení, podle kterého se v drtivé většině jedná o mladé a statné muže. Zatím ale nedokážeme přesně určit, z jakého historického období," přiblížil archeolog.

Odborníci mají několik pracovních verzí. Jedna z nich nabízí možnost, že by šlo o vojáky z prusko-rakouské války z roku 1866, která se přehnala i přímo přes Jičín. Další možností jsou válka sedmiletá nebo napoleonské války.

"Prozatím mohu vyloučit, že by šlo o knoflíky rakouské nebo pruské armády, těm nález neodpovídá. Kolem Jičína však během prusko-rakouské války operovaly i saské setniny. Zda knoflíky odpovídají výstroji saských vojáků, musíme ještě ověřit. Válku z roku 1866 tedy nelze zatím zcela vyloučit," uvedl Novák. Připustil, že v úvahu pak připadá i válka sedmiletá nebo válečná operace z doby tažení Napoleona. Mohlo by jít například o muže ze zajateckého tábora nebo z nějakého lazaretu. "Nejprve musíme udělat poctivou analýzu zbytku výstroje, tedy těch knoflíků, a pak je teprve budeme moci spojit s konkrétní armádou," zdůraznil archeolog.

Není přitom bez zajímavosti, že kromě mužů se v hromadném hrobě nacházela minimálně v jednom případě i kostra ženy a také ostatky jednoho dítěte, pravděpodobně novorozeněte. Hrob byl však odkryt jen zčásti, pouze v půdorysu stavby. Ve skutečnosti tedy může mít mnohem větší rozměry, což archeologové nevylučují. "Narazili jsme pravděpodobně jen na okraj hromadného hrobu, těch pohřbených těl tam bude jistě podstatně víc, budou jich tam další desítky a možná i stovky," naznačil Novák.

Lokalita u dnešní hvězdárny byla v minulosti spojena s armádou, před mnoha lety tam stávala například takzvaná prachárna. A vodítko k vysvětlení možná obsahují i staré mapy z doby vojenského mapování. "Rychlou rešerší jsme zjistili, že na historické mapě z konce osmnáctého století její autor, rakouský důstojník, v tomto místě zobrazil něco jako malý hřbitov. Možná tam tedy kdysi nějaký vojenský hřbitov byl, ale pak asi zanikl, protože na mladších mapách z devatenáctého století se už nevyskytuje. Určitě se už nevyskytuje na mapě stabilního katastru z roku 1842," líčí Radek Novák. (jn)