Nová Paka - Proč byl popraven nevinný mladý kněz Jan Bula, který zkraje padesátých let sloužil v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku, o tom přednášel v novopacké knihovně pedagog, historik a spisovatel František Kolouch. Do města přicestoval na pozvání Karmelitánského knihkupectví, kde měl také autogramiádu své knihy Oběť případu Babice Jan Bula ('-1952).

"Jan Bula byl mladý, naprosto obyčejný řadový kněz. Byl to člověk s uměleckým nadáním, velmi rád maloval, věnoval se divadlu a maloval i kulisy pro orelskou jednotu. Vedle toho se věnoval také hodně mládeži, například blízko Rokytnice mu hajný Škrdla, pozdější oběť babického případu, poskytl seník, kde zřídil pro chlapce letní školu v přírodě. Snad právě proto se dostal do hledáčku komunistického režimu. K prvnímu střetu došlo v roce 1949, kdy se vyjádřil k falešné katolické akci, kterou tehdy stát zinscenoval. Později byl zatčen a spolu s ním všichni jeho přátelé z Rokytnice. StB v Jihlavě pod vedením Františka Zity, který mimo jiné proslul tím, že zinscenoval únos faráře Toufara, vykonstruovala údajnou protistátní skupinu, kterou měl Jan Bula vést. Za to měl být souzen a odsouzen k trestu smrti. To bylo v létě 1951, kdy byl plánován soud. K soudu už nedošlo, protože 2. července se ozvaly výstřely v babické škole a odehrál se známý babický případ. Scénář se proto úplně změnil a Jan Bula byl postaven do čela této uměle vykonstruované skupiny. Odsouzen byl až v dalším procesu v listopadu, aby se režimu podařilo udržovat strach mezi lidmi," vypráví historik František Kolouch.

V jeho knize čtenáři najdou velmi podrobnou biografii Jana Buly, velká část je věnována i babickému případu, kde se autor snaží seřadit chronologicky všechny události a vyvrátit některé mýty. Kniha stojí na dvou hlavních pilířích: jednak jsou to archivní materiály, ale především čerpá ze vzácných vzpomínek pamětníků, mezi nimiž jsou i lidé přímo zainteresovaní do babického případu.

"Na této části dějin je i dnes stále co objevovat, badatel se ale nesmí spoléhat jen na archivní materiály, například na hlášení komunistických funkcionářů, členů StB a podobně, protože většina z nich byla fabulována, nezakládala se úplně na pravdě. Tyto prameny je nutno ověřovat. Badatel v oblasti moderních dějin u osobností pronásledovaných nacismem a komunismem by měl určitě využívat vzpomínky pamětníků," míní Kolouch.

Podle něj je dnes při hledání svědků historických událostí hlavním problémem, že mnozí z nich už nejsou naživu. Při badatelské práci se ale jinak setkává s ochotou lidí vypovídat o době minulé. "Třeba u mé první knihy o českobudějovickém biskupu Josefu Hlouchovi jsem pamětníky našel, stejně jako u Jana Buly. V obou případech jsem se u nich setkal s nadšením, že konečně mohou podat svá svědectví, která budou publikována," uvedl autor. (zan)

Foto: Martin Žantovský