Jičín - Utajování archeologických nalezišť neochrání památky tak, jako když předáme informace veřejnosti. To si myslí Martin Kuna, vedoucí oddělení informačních zdrojů z archeologického ústavu AV ČR a mimo jiné také autor knižní podoby Archeologického atlasu Čech, který o svém oboru přednášel v jičínské knihovně. Posluchačům přiblížil především krajinnou archeologii, která se vesměs obejde bez destruktivních zásahů do krajiny.

"Archeolog krajinu prochází a zaznamenává, co v ní vidí. Rozeznává stopy, které evidentně nepocházejí z dnešní doby, ale nesou známky někdejšího využití krajiny. Liší se tím zásadně od vykopávek, které jsou nutně destruktivní," popsal tento způsob zkoumání, který často začíná ještě dříve, než archeolog vyrazí do terénu. "Velmi užitečné je například prohlédnout si staré mapy. Už tam můžeme zachytit místa, kde pravděpodobně budou relikty staré zaniklé situace. Jakmile třeba uprostřed lesa vidíte rybník, máte vysokou pravděpodobnost, že tam muselo být nějaké sídliště."

Od devadesátých let archeologové využívají také letecký průzkum, při kterém jsou schopni rozeznat odlišný vzrůst vegetace nebo půdní příznaky a stínové příznaky, které se projeví při nízkém osvětlení. V posledních šesti letech dostala navíc archeologie úžasný nástroj, kterým je laserové letecké skenování.

Podle Martina Kuny se archeologie dnes také stěhuje více do laboratoří. "Archeologie se nemusí spoléhat jen na vlastní výzkum v terénu, dnes jsou známy i případy, že si archeologové byli schopni zajímavé části terénní situace odvézt do laboratoře. Nejsou tak vystaveni nepřízni počasí a mohou podrobně rozebrat archeologický kontext. Víceméně se to děje jen v Německu, je k tomu potřeba hodně peněz." Nedávno se prý díky analýze DNA podařilo touto cestou zjistit například výskyt moru v době bronzové.

Za velkou hrozbu považuje amatérské uživatele detektorů kovů, kterých může být odhadem 20 až 30 tisíc, což vysloveně kontrastuje s počtem archeologů, kterých je u nás jen několik stovek. I z toho důvodu je podle něj výhodné, když veřejnost získá o oboru dostatek informací.

"Na archeologické internetové mapě České republiky se snažíme shromáždit veškeré informace o nálezech. Celkem jde o nejméně sto tisíc bodů a toto je nástroj, jak je zpřístupnit nejen odborníkům, ale i veřejnosti. Jsme přesvědčeni, že informace veřejnosti patří a že veřejnost potřebujeme. Cesta není v tom, že se budou informace utajovat, ale naopak v jejich zveřejnění. Veřejnost tak bude vědět i to, že hledači s detektory nás okrádají o veřejný majetek, a bude si památky hlídat," poukázal Kuna. Některé ze zajímavých lokalit najdou lidé také v tištěném Archeologickém atlase Čech. (zan)

Foto: Martin Žantovský