Libošovice - Karel Čermák, znalec regionální historie a sběratel starých pohlednic, má na svém kontě už několik publikací s historickou tematikou. Ta poslední, která vyšla před koncem roku pod názvem Opomíjená místa Českého ráje, se od těch předešlých poněkud liší.

Přinejmenším tím, že autora k jejímu vzniku neúnavně přesvědčoval sám nakladatel. Čermák přiznává, že se mu do psaní nechtělo, ale nakonec na spolupráci kývl. A prý nelituje.

O vzniku publikace, která představuje neobvyklého průvodce po zapomenutých lokalitách, jež zůstávají stranou hlavních turistických tras, vyprávěl Karel Čermák spolu s nakladatelem Leošem Erbenem v Libošovicích, kde své dílo představili.

"Do sběru podkladů a psaní nové knihy na podnět nakladatele se mi opravdu příliš nechtělo," vyprávěl hned v úvodu setkání v libošovické knihovně Čermák. Pro svůj postoj měl prý minimálně tři pádné argumenty.

"Jednak se stále méně a méně čte, jako bílá vrána dnes působí člověk s knihou v ruce třeba ve veřejných dopravních prostředcích. Měl jsem obavu, zda bude mít kniha dostatečnou odezvu, zda bude natolik zajímavá, aby čtenáře zaujala. To souvisí i se současným pojetím turistiky a rodinných výletů. Zatímco na Troskách, na Kosti a jiných populárních místech jsou přes léto davy, kousek dál od nich je situace naprosto odlišná: když popojdete pár set kroků stranou, nepotkáte nikoho. A také jsem si říkal, zda by se k psaní publikace nenašel někdo povolanější. Přímo v regionu jistě žijí zdatnější odborníci, kteří terén navíc důvěrně znají a mohou ho mnohem snáz obsáhnout."

Nakladatele Leoše Erbena však svými argumenty nepřesvědčil, ani ho od jeho úmyslu neodradil. Naopak. A tak Karel Čermák zhruba před rokem začal shromažďovat podklady, což obnášelo mravenčí badatelskou práci při pátrání v historických pramenech a současně také pátrání přímo v krajině při terénních průzkumech.

"Řekl jsem si, když nakladatel tu knihu mermomocí chce, tak se o ni pokusím. Hledal jsem ve starší literatuře a v jiných historických i novějších pramenech, snažil jsem se zjistit podrobnosti o zapomenutých a málo známých místech. Musím říct, že na víc než polovině z nich jsem nikdy nebyl, a často jsem dokonce ani netušil, že existují."

Se zaujetím sobě vlastním se Čermák pustil do bádání, v prvotní fázi sestavil seznam asi tří set lokalit, jenže se ukázalo, že soupis stavebních, přírodních a jiných památek a pamětihodností je značně nadsazený. K řadě z nich se totiž nepodařilo v dostupných pramenech sehnat dostatečné údaje nebo vybraná místa nebyla natolik atraktivní, aby stála za publikování. Některá dokonce už nebylo možné ani najít, protože zkrátka v průběhu doby zanikla.

Seznam se proto začal redukovat. "Nakonec jsme došli k počtu asi sta lokalit. A pak bylo potřeba každé takové pozoruhodné místo také osobně navštívit. Nebylo výjimkou, že realita byla dost odlišná od očekávání. Místo jsme třeba ani nenašli. Stává se totiž, že v literatuře je popisován stav, který neodpovídá skutečnosti, neboť někteří autoři se spokojí s opisováním starších dat, která si už neověří. Této blamáži jsme se chtěli vyhnout," zdůraznil Čermák.

Na terénní průzkum po Jičínsku, Sobotecku, Mnichovohradišťsku, Turnovsku, Novopacku, Železnobrodsku, Semilsku či Maloskalsku vyrážel společně s nakladatelem. "Pokud bych měl všechna místa navštívit jen autobusem a pěšky, trvalo by to roky. Naštěstí mi nakladatel vyšel vstříc a všechny lokality jsme objížděli autem. Během jara jsme to zvládli. Musím říct, že šlo o nejkrásnější období z celé tvorby té knihy," líčí Čermák.

Aby texty nebyly jen suchopárným výčtem dat a jmen, snažil se je oživit příběhy, které si lidé snáz zapamatují. "Kniha je koncipována jako průvodce pro rodiny a kolektivy, které zatouží po nenáročném výletu, proto jsme k nim připojili i popis cesty, aby výletníci nebloudili, ačkoliv i to k výletu patří. Nám se to stalo několikrát," dodává s úsměvem.

Skrytou ambicí autora bylo také upozornit na opuštěná místa, která jsou zpustlá a spoustu let bez jakékoliv snahy o nápravu chátrají. "Je mi líto, když vidím například sochy, které lidoví umělci v minulosti tesali do pískovce a dnes se o ně nikdo nestará. Často jsou v neutěšeném stavu a památkáři je přehlížejí, protože podle nich nemají odpovídající hodnotu. To je omyl, podle mě mají neocenitelnou historickou a dokumentační hodnotu, patří k tomuto kraji, vystihují jeho atmosféru, bohužel ale postupně ubývají." Badatel proto chová naději, že se i díky knize najdou lidé, kteří se pokusí o záchranu málo známých památek nebo alespoň o jejich údržbu.

Leoš Erben si vydáním nové publikace splnil jeden ze svých snů. Jak sám říká, byl by rád, kdyby děti a dospělé přiměla vyrazit ven do přírody, kdyby při hledání opomíjených a dávno zapomenutých míst prožívali dobrodružství. "I kdyby se neprodala jediná kniha, nijak by mi to nevadilo, protože práce na ní byla pro mě čirá radost. Radost mi přinášela i setkání s lidmi, které jsme jako poutníci při hledání lokalit potkávali. Někde nám vyprávěli i zajímavé příběhy, zvláště o místech, s nimiž jsou rodiny spojeny třeba už několik generací. Věřím, že kniha může být inspirující pro řadu lidí k vlastnímu pátrání po místech opomíjených běžnými turistickými průvodci. Také proto jsem Karla přemlouval, aby do toho šel," zdůraznil Erben z jilemnického vydavatelství Gentiana. (jn)

Novou knihu Opomíjená místa Českého ráje představil v sobotu Karel Čermák spolu s nakladatelem Leošem Erbenem (na snímku vlevo) v Libošovicích. Podobné setkání připravila na pátek 24. února od 18 hodin také Jičínská beseda. O nové knize budou Karel Čermák