Jičín - Existují různé komodity, kterými lze v obchodu dosáhnout značně vysokého zisku. Jednou z nich byla v minulosti i cukrová řepa, které se v polovině 19. století začalo využívat jako výchozí suroviny k výrobě "bílého zlata" - cukru.

Cukrovarnictví se v té době stalo nejvýznamnějším oborem potravinářského průmyslu a zařadilo se vedle textilek a strojírenství ke klíčovému triumvirátu průmyslové struktury českých zemí. Zcela zásadně ovlivnilo nejen vývoj zemědělství, ale i strojírenství, rozšiřování těžby uhlí a výstavbu dopravní, zejména železniční sítě, čímž citelně zasáhlo též do podoby krajiny českých zemí.

A právě dobu konjunktury cukrovarnictví přiblíží na další schůzce pořádané Jičínskou besedou historik Miloš Hořejš, jehož přednáška má název Podnikatelské aktivity šlechty v cukrovarnictví mezi Nymburkem a Jičínem a jejich vliv na železniční síť.

V polovině 19. století domácí výroba cukru poprvé předstihla dovoz a český cukr postupně dobyl země rakouského soustátí i zahraničí (Balkán, Itálie, Švýcarsko, Velká Británie, Francie). Cukrovary vykazovaly nejvyšší zisky ze všech zemědělských průmyslových podniků a zájem o tento druh podnikání rostl, neboť řepařství bylo zcela jednoznačně nejvýhodnějším odvětvím zemědělské výroby. V této době začíná do nové oblasti podnikání významným způsobem promlouvat i česká šlechta. Oblast mezi Nymburkem, Jičínem a Mladou Boleslaví se stala jednou z nejintenzivněji využívaných pro pěstování cukrové řepy, což se projevilo i na husté síti cukrovarů, s jejímiž počátky jsou spojeny šlechtické rody Schliků, Thurn-Taxisů, Paarů či Czerninů. Cukrovary by však nemohly dobře fungovat bez plynulého přísunu surovin, a tak se vlastníci cukrovarů podíleli nejen na jejich napojení na stávající železniční síť, ale zároveň podněcovali i vznik tratí nových, a to jak s klasickým rozchodem, tak úzkorozchodných. V důsledku tohoto boje o "bílé zlato" se v oblasti mezi Jičínem, Mladou Boleslaví a Nymburkem nacházela jedna z nejhustších železničních sítí Evropy.

O této málo známé kapitole historie zdejšího kraje bude Miloš Hořejš, historik a odborný pracovník Národního technického muzea, hovořit v pátek 10. března v Porotním sále jičínského zámku. Přednáška začíná v 18 hodin. Pavel Kracík