Jičín - Její rod měl kořeny ve Vitiněvsi u Jičína, mládí prožila ve Vídni, ale velkou část života strávila ve Zlíně po boku svého chotě Tomáše Bati, nejslavnějšího českého ševce a zakladatele světového obuvnického impéria.

Marie Baťová, rozená Menčíková, zůstávala ještě donedávna i pro znalce regionální historie Jičínska pojmem takřka neznámým. Životní osudy vzdělané a kultivované ženy představil v Jičíně David Valůšek, ředitel Státního okresního archivu ve Zlíně a předseda České archivní společnosti. Připustil, že propojení Jičínska se Zlínem je dost velké, kromě budoucí ženy Tomáše Bati se na Moravu dostali i její sourozenci a další příbuzní z rodiny Menčíků, kteří pak pracovali pro Baťovy závody. Ještě před ní se na Moravu dostal její starší bratr Alexandr, který působil na hejtmanství v Uherském Hradišti.

Otcem Marie Baťové byl c. a k. dvorní knihovník Ferdinand Menčík, který pocházel z Vitiněvse u Jičína, kde vystudoval gymnázium. Jeho další kroky pak vedly do Prahy a odtud do Vídně, kde se nakonec i usadil a dosáhl velmi významného společenského postavení, k čemuž přispívala i Mariina maminka, dcera váženého vídeňského stavitele Jiřího Pauera. Marie díky rodičům získala skvělé vzdělání, hrála na piano, orientovala se v umění a byla jazykově nadaná, což poté zúročila jako noblesní hostitelka významných domácích i zahraničních osobností, které zavítaly na návštěvu Zlína. Tuto roli plnila i po smrti svého muže Tomáše Bati, který byl o sedmnáct let starší a tragicky zahynul v roce 1932 při letecké havárii. "Společenské úkoly plnila i poté, co firmu převzal Tomášův nevlastní bratr Jan Antonín Baťa," uvedl Valůšek.

Jak často byla v kontaktu s rodinou ve Vídni nebo s Jičínskem, nelze prý zatím přesně doložit, protože korespondence nebo jiné písemné prameny nejsou historikům dostupné. Zcela ojedinělý doklad v tomto směru představuje pohlednice s motivem Jičína ze soukromého archivu Oldřicha Havlíčka, kde se na rubu píše, že mladí manželé navštívili rodiče.

Valůšek doplnil přednášku i o zajímavosti ze života rodiny Baťů a vývoje Zlína, který se díky rozvoji průmyslu rychle měnil z provinčního maloměsta v moderní město. Přečetl například úryvek vzpomínek zlínského architekta, který si v deníku zaznamenal prudkou hádku mezi Tomášem Baťou a slavným architektem Janem Kotěrou. Jeden druhému v ní vyhrožoval, že se na práci spojenou s projektováním nové Baťovy vily vy..re, ale asi po pěti minutách dramatického výstupu přišla prý hádka oběma pánům humorná a hlasitě se rozesmáli.

Marie Baťová opustila Československo za dramatických okolností krátce po druhé světové válce a do země se již nikdy nevrátila. Zemřela v roce 1954 v New Yorku, v té době jí bylo jednašedesát let. Teprve po pádu totalitního režimu v Československu převezl její syn Tomáš Baťa jr. ostatky do Zlína. Uložil je do hrobky na lesním hřbitově vedle jejího manžela.

Součástí přednášky byla i výstava dokumentů, kterou připravila Eva Bílková z jičínského oblastního archivu společně s Lukášem Bílkem z Vitiněvse. (jn)