Hořice - Trvalou připomínkou zaniklé židovské čtvrti a tamních obyvatel, které před 75 lety nacisté odvlekli do koncentračních táborů, bude nový památník. Ten by radnice chtěla nechat ve městě postavit ještě letos. Kvůli tomu už také vyhlásila architektonickou soutěž na zpracování výtvarného návrhu.

"Letos v prosinci uplyne pětasedmdesát let od odsunu hořických Židů, proto bychom chtěli výročí připomenout větší pietní akcí. Její součástí by bylo i odhalení památníku připomínajícího tragické události za druhé světové války. S návrhem na architektonickou soutěž přišel kolega, místostarosta Martin Pour," sdělil hořický místostarosta Ivan Doležal.

Architekti mají poměrně volnou ruku, je na nich, v jaké podobě a rozsahu nové pietní místo navrhnou. Limitující je pro ně ovšem skutečnost, že celkové náklady včetně instalace nesmí překročit hranici dvou set tisíc korun a termín podání návrhu vyprší 10. května.

V obsahu zadání se píše, že svým stylem by mělo navržené dílo odkazovat na památník holocaustu. Umístění nového artefaktu není sice předem jasně stanoveno, kulturní komise a radní města by ale uvítali, kdyby se budoucí památník propojil s místy, která jsou pro odsun Židů z Hořic symbolická, jde například o Hirschovu vilu, kde byli židovští obyvatelé před transportem shromážděni, dále cestu na železniční nádraží nebo samotné nádraží.

Doležal připustil, že v kuloárech během diskuzí už první neoficiální návrhy padly. Jeden z nich prý počítal například s otiskem chodidel zapuštěným do dlažby v okolí Hirschovy vily. Jako další někdo navrhoval umístit symbolicky do povrchu komunikace u vily část kolejnic. "Uvidíme, s jakými návrhy architekti přijdou," poznamenal Doležal.

Památník by měl obsahovat sdělení v tomto nebo podobném znění: Památce sedmi desítek Židů z Hořicka, kteří 14. prosince 1942 odešli na cestu bez návratu.

"Židovská komunita měla pro Hořice velký význam, protože z jejích řad pocházeli schopní podnikatelé, kteří ve městě stáli u zrodu textilního průmyslu, což v Hořicích nastartovalo rozvoj živností, zdravotnictví nebo školství," zdůraznil Doležal.

Nejstarší židovské osídlení na Hořicku je písemně doloženo v první čtvrtině šestnáctého století, v následujícím století vzniká židovská obec a její obyvatelé zakládají židovský hřbitov a v roce 1729 si ve městě staví první synagogu. Tamní obec, která v době svého největšího rozmachu čítala až 400 obyvatel, měla svého rabína a vzdělání dětí zajišťovala židovská škola. V roce 1942 vlakem do Hradce Králové, do Terezína a dál do vyhlazovacího tábora v Osvětimi bylo z Hořic odsunuto všech zhruba sedmdesát židovských obyvatel, kteří v té době ve městě žili. (jn)