Jičín - Jičínské muzeum připravuje na konec dubna a měsíc květen výstavu připomínající 50. léta minulého století. Věnována bude podrobnému představení jednoho z politických procesů, jehož aktéry byly i tři osobnosti z Jičínska.

Šlo o vykonstruovaný politický proces s tzv. Zelenou internacionálou, který se soustředil na katolicky orientované spisovatele a příznivce literárního ruralismu. Mezi dvaceti třemi intelektuály odsouzenými k dlouholetým trestům vězení byli význační vědci a spisovatelé. Ve výstavní chodbě muzea budou představeny osudy tří z nich. Jsou to významní spisovatelé - ruralisté - pocházející z okolí Jičína: Václav Prokůpek (narozen 11. 7. 1902 v Dolním Lochově), Josef Knap (narozen 28. 7. 1900 v Podůlší) a František Křelina (narozen 26. 7. 1903 v Podhradí).

Materiály použité na výstavě pocházejí především z Památníku národního písemnictví, v jehož fondech se nacházejí pozůstalosti tří zmíněných spisovatelů. Vedle jejich literární tvorby a korespondence jsou zde uloženy dokumenty ze samotného procesu, písemnosti mapující osudy členů rodin zatčených, ale nalezneme zde například i doklady o rozvázání pracovního poměru či povolenky k návštěvě vězení. Jde o archiválie, které nejvíc přibližují absurditu nejenom tohoto politického procesu.

Terminologie rozsudku je typická pro všechny vykonstruované procesy 50. let. V úvodu odůvodnění rozsudku se obšírně mluví o nenávisti západního imperialismu, tedy USA, k socialismu a o tzv. Zelené internacionále, tj. mezinárodním sdružení agrárních stran.

Rozsudek charakterizuje státy míru a pokroku jako společnost, kde kromě jiného mizí rozdíl mezi venkovem a městem. V perspektivě budoucnosti se jednalo o naprosté zničení venkovských pospolitostí. Po únoru 1948 se začalo s tzv. socializací venkova, kdy v cestě stála masa kulaků.

Rozsudek barvitě konstruuje, jak se Černá internacionála, tedy Vatikán, spojuje se Zelenou internacionálou a výsledek je Žlutá internacionála, tj. barva žoků zlata, které ovládají kapitalisté v USA.

Dokonce tu také stojí tvrzení o obnovení rakousko-uherské monarchie a restauraci fašismu, protože podkladem tohoto programu měly být některé papežské encykliky.

Zemědělci byli novému režimu nebezpeční jako stav, ztělesňovali totiž ve své většině hodnoty, které nastupující režim považoval za sobě nepřátelské. A stejně nebezpeční byli i jeho spisovatelé. Zákrok drasticky vyřazoval ze společnosti romanopisce, povídkáře a básníky ruralisty, historiky a publicisty zabývající se náboženskými a vesnickými náměty.

Josef Knap vyšel z bran vězení jako první, ze zdravotních důvodů byl propuštěn v roce 1955. František Křelina byl amnestován v roce 1960. Václav Prokůpek vedl marný zápas, aby se amnestie vztahovala i na něho nebo aby byl propuštěn alespoň po odpykání poloviny trestu. Podmínečně byl propuštěn až v roce 1964.

Většina obviněných se v roce 1965 rozhodla podat žádost o obnovení procesu. Nejvyšší soud pak zprostil Václava Prokůpka, Františka Křelinu, Josefa Knapa a další veškeré obžaloby již 25. ledna 1967.

Nedílnou součástí výstavy budou i dokumenty z Archivu bezpečnostních složek a Národního archivu. Jedná se o vyšetřovací spisy, osobní spisy vězněných a záznamy Státní prokuratury v Praze.

Politické procesy, vrcholný bod masové nezákonnosti, byly organickou a přirozenou součástí komunistického režimu, podmínkou existence totálního monopolu moci. V krátké době po únoru 1948 byl dobudován mechanismus na výrobu politických procesů, který se skládal ze tří článků: politických orgánů, útvarů SNB a justice.

Vernisáž výstavy proběhne 28. dubna v 17 hodin ve výstavní chodbě muzea. Úvodní slovo pronesou Hana Fajstauerová z jičínského muzea a Renata Ferklová z Památníku národního písemnictví. Hudební doprovod zajistí Trio Talia ve složení Monika Chmelařová (klavír), Jitka Koláčná (housle) a Veronika Vildmanová (zpěv).

Výstava Osudy 50. let - Proces se Zelenou internacionálou bude ve výstavní chodbě muzea přístupná do 4. června denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin. Hana Fajstauerová