Jičín - Hromadný novověký hrob, který loni na podzim odhalili dělníci během výkopových prací u hvězdárny na okraji Jičína, nemá stále jasné vysvětlení. Odborníci i po několika měsících bádání nejsou schopni dát jednoznačnou odpověď, komu tělesné ostatky patří a proč byly pochovány bez náležité piety. Všechna zjištění nasvědčují tomu, že šlo o vojáky, kteří nejspíš podlehli epidemii nebo zranění. Vylučují ale, že by šlo o válku z roku 1866, která se přehnala i Jičínskem.

"Stále jsme přesvědčeni, že se jedná o vojenský hrob, tělesné ostatky patří možná vojákům, kteří zemřeli během transportu v polním lazaretu v okolí Jičína v důsledku nějaké epidemie. Civilní pohřeb můžeme vyloučit, protože jinak bychom tam našli i hodně dětských kostí, což se nestalo," říká archeolog jičínského muzea Radek Novák.

Odborníci odkryli pozoruhodný nález loni ke konci roku poté, co lžíce bagru odhalila lidské kosti v prostoru budovaného septiku pro blízkou hvězdárnu. Z místa o rozloze jen pár metrů čtverečních nakonec vyzvedli ostatky asi padesáti těl. Hrobová jáma, která byla patrně mnohem větší, podle prozatím dostupných indicií pochází z konce 18. nebo ze začátku 19. století.

Antropologům se podařilo dosud zrekonstruovat a blíž určit ostatky sedmatřiceti lidských jedinců, jejichž kosti zůstaly v anatomických vazbách. "U sedmatřiceti koster, které zůstaly zachovány v anatomických vazbách, byla provedena antropologická analýza. Většinou šlo o mladé muže ve věku dvacet až třicet let. Jde o výjimečný nález, který ukazuje na neobvyklou historickou událost, o které už nyní víme o něco víc než v době objevu, ale odpovědi na všechny otázky stále neznáme," hodnotí průběh bádání Novák.

Dosavadní analýza podle něj nevylučuje předpoklad, že zemřelí byli vojáci, možná zajatci, kteří skonali náhle v důsledku epidemie, a museli být proto rychle pohřbeni. Antropologové také poukazují na skutečnost, že zdravotní stav zemřelých byl velmi špatný - řada z nich trpěla třeba silnými a bolestivými záněty.

"Kromě koster mužů jsme tam našli i ostatky dvou malých dětí a nejspíš i dvou mladých žen. Zda jde opravdu o ženy, není ale úplně jisté, může jít i o chybu v rámci metody, při které se pohlaví určuje statistickým vyhodnocením znaků na kostře," poznamenal Novák.

Převažující množství koster mladých mužů dodává prý ovšem na jistotě, že šlo o vojenský hrob. Archeolog se domnívá, že mohlo jít například o válečné zajatce z nějakého transportu, který procházel kolem Jičína. "Určitě ale můžeme vyloučit oběti prusko-rakouské války z roku 1866, neboť kromě kostí jsme tam objevili i několik kovových knoflíků, které byly nepochybně součástí uniforem. Neshodují se ale s výstrojí pruských, rakouských ani saských vojáků, kteří se u Jičína střetli v roce 1866," podotýká pracovník jičínského muzea.

Reálná je proto varianta, že jde o hromadný hrob nejspíš z doby napoleonských válek. "Pokud bychom vycházeli z některých písemných pramenů, tak například historik Jindřich Francek ve svých Dějinách Jičína uvádí, že v letech 1813 a 1814 tudy procházely například zajatecké transporty. Šlo o tisíce vojáků, hlavně Francouzů a Rusů. Do podrobného studia písemných archivů se ale pustíme, až budeme mít k dispozici všechny artefakty, všechny antropologické posudky, a případně se pak ještě pokusíme o genetickou analýzu, která by nám měla pomoci určit příslušnost vybraných jedinců k určité jazykové skupině," vysvětluje odborník.

Archeolog Radek Novák věří, že v průběhu několika následujících měsíců se díky pokračujícímu výzkumu podaří výsledky bádání ohledně zhruba tři sta let staré tragédie opět o něco více zpřesnit. (jn)