Jičín - V neděli 4. června bude možné v chodbě jičínského muzea naposledy zhlédnout výstavu připomínající politický proces se Zelenou internacionálou, zaměřující se na tři osobnosti z Jičínska, spisovatele Václava Prokůpka, Josefa Knapa a Františka Křelinu.

V úterý 30. května se od 17 hodin bude konat k tomuto tématu přednáška v Konferenčním salonku muzea. Na úvod bude představena situace po roce 1945, samotný rok 1948 a dále pak několik politických procesů týkajících se osobností z Jičínska (Vladimír Cerman, Otakar a Vratislav Čílovi, Alois Hlavatý) s hlavním důrazem na zmíněné spisovatele. Přednáška bude využívat materiály z Archivu ministerstva vnitra, Archivu bezpečnostních složek, Národního archivu, a především z Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Na osudech konkrétních osob si připomeneme masovou nezákonnost, která nastoupila jako základní pravidlo společenských norem po únoru 1948.

Masová nezákonnost patřila nejen k jevům, které nejvýrazněji charakterizovaly zakladatelské období režimu v letech 1948-1953, ale byla i jeho podmínkou, předpokladem zrodu a formování nového systému, přechodem od demokracie k diktatuře. Kořeny masové nezákonnosti tkví v režimu samém, v jeho mocenskopolitickém uspořádání. Komunistický mocenský monopol zcela přirozeně plodil nezákonnost a rozvrátil právní řád, protože politická usnesení, linie a směrnice vládnoucích skupin učinil "nejvyšším zákonem", bez ohledu na jejich protikladnost k ústavě a zákonům. Vládnoucí skupina vytvářela zákony, vydávala politické směrnice a vykonavatelé moci plodili nařízení, jež byla v naprostém rozporu s obecně uznávaným právem a právním vědomím.

Parlament přijímal zákony, které byly neslučitelné s ústavou. Vláda, ministerstva i nižší úřady vydávaly nařízení, která odporovala zákonům. Kromě celospolečenského účinku byla nezákonnost namířena proti skupinám a vrstvám obyvatelstva. Hana Fajstauerová