Sobotka - Stylistické dovednosti stojí dnes často na okraji zájmu učitelů, žáci jsou při studiu češtiny hodnoceni většinou podle pravopisu. Tak míní univerzitní profesor Jiří Kraus, který stál do roku 2002 v čele Ústavu pro jazyk český a také byl jedním z jazykovědců, kteří připravovali v devadesátých letech nová Pravidla českého pravopisu. Na 61. Šrámkově Sobotce přednášel na téma Styl a stylistika ve škole i v řečové praxi.

"Zvláštností české školy je, že se soustřeďuje na psaný projev, a z toho ještě na pravopis. Hodně je to znát v diskuzích na internetu, kde si lidé pravopis vytýkají. Já jsem absolvent obchodní akademie, kde byl pravopis v češtině snad také výhradní," konstatuje Jiří Kraus. Podle jeho zkušeností je v některých zemích praxe opačná, mezi ně počítá například Polsko, Francii a Rusko.

Při návštěvě Sobotky se zaměřil na to, jak své pojetí stylu a kultury jazykového projevu vyložili členové Pražského lingvistického kroužku v cyklu přednášek, který publikovali v roce 1932 ve sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura. Význam zásad PLK je podle něj aktuální i pro dnešní výuku češtiny ve škole. Na přední místa klade dnes například i schopnost odhalovat ne vždy zjevné záměry autorů propagandistických a reklamních textů.

"Termín styl je dnes tak častý, že jakákoli snaha o korekci je téměř zbytečná. Stojí za to zamyslet se nad tím, jestli styl je záležitostí záměru, nebo recepce. Každý projev hodnotíme nejen z hlediska jeho sdělnosti a efektivnosti, ale také z hlediska stylu," míní lingvista.

Jiří Kraus vystudoval ruštinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, doktorský titul získal v roce 1967. Následně učil těsnopis, pracoval v Ústavu pro jazyk český, který mezi lety 1994 a 2002 vedl. Působil i na FSV UK a v zahraničí. (zan)