Jičínsko - Zatímco před půldruhým rokem byli řidiči ochotni kvůli registrační značce na přání vystát brzy ráno i hodinu před úřadem, dnes se pracovníci z oddělení registru vozidel s takovou žádostí prakticky vůbec nesetkají. Zájem o netradiční označení aut naprosto pominul. Změnu úřady ani neočekávají, alespoň ne do té doby, než stát pravidla pro jejich přidělování zmírní, a hlavně razantně sníží poplatky.

"Jestli se na začátku loňského roku objevilo hned několik řidičů, kteří se rozhodli využít novely příslušného zákona a pořídit si registrační značky na přání, tak dnes žádosti tohoto typu už vůbec nedostáváme. Zájem lidí o netradiční značky je prakticky nulový," řekl vedoucí odboru dopravy na hořické radnici Luboš Luštický.

Není sám, podobně se vyjadřují úředníci i v dalších městech. Připouštějí, že v minulém roce byl kolem značek na přání mediální humbuk a úřady se nejednou obávaly, že budou muset řešit často i sporné žádosti, které kvůli jazykovým či jiným opatřením povolit nemohou. Zákaz se vztahuje například na vulgární výrazy nebo takové, které urážejí různé etnické či jiné skupiny lidí. Jenže praxe ukazuje, že Češi o extravagantní označení svých aut příliš nestojí, alespoň tedy na Jičínsku. Důvodem jsou podle všeho hlavně pořizovací náklady, protože ne každý je ochotný zaplatit deset tisíc korun. Jedna značka totiž přijde na pět tisíc, což znamená deset tisíc za vůz. A navíc jsou značky nepřenositelné, při koupi vozu je nový majitel nemůže použít.

"Kdo registrační značky na přání chtěl, už si je dávno pořídil. Pro ostatní je to možná nezajímavé nebo i drahé. Tady u nás registrujeme naprosto okrajový zájem řidičů o tento typ značek," potvrzuje Martin Duczynski, vedoucí odboru dopravy na Městském úřadě v Jičíně.

Případné zájemce odrazují možná podmínky, které přidělování netradičních značek provázejí. Třeba při jejich odcizení či poškození během dopravní nehody si majitel musí zažádat o dvojici nových registračních značek, protože platnost těch stávajících v takovém případě zkrátka končí. Duplikát jednou ztracené značky podle nastaveného systému ministerstva dopravy přidělit prostě nelze. Motorista pak tedy znovu zaplatí deset tisíc korun kvůli nové objednávce.

Atypická značka, která musí v případě osobních vozidel obsahovat osm znaků včetně nejméně jedné číslice, je navíc schválena vždy jen na konkrétního majitele a vozidlo, takže se s ním například neprodává.

"Řada lidí možná uvažuje v tom smyslu, že je to přece jen dost velká investice, aby se pak znehodnotila. Měli jsme tu i řidičku, které takovou značku z vozidla ukradli. Podruhé si o ni už nezažádala," poznamenal Duczynski.

Ani na úřadě v Nové Pace se žádosti o značky na přání téměř neobjevují. "Myslím, že řadu případných zájemců může odradit hlavně desetitisícový poplatek, který s tím souvisí. Deset tisíc je už dost vysoká částka," domnívá se Zdeněk Leština z novopackého městského úřadu.

V celém Česku jezdí tisíce vozidel se speciálními značkami na přání s libovolně kombinovanými znaky. Nejvíc žadatelů eviduje ministerstvo dopravy v Praze, Brně a dalších velkých městech, podstatně méně pak ve venkovských regionech.

Zájem řidičů v poslední době naopak podle Duczynského stoupá o registrační značky, které se připevňují na nosiče jízdních kol. Pokud majitel vozidla tento nosič použije, zakrývá tím totiž výhled na značku umístěnou nad zadním nárazníkem svého vozu. V takovém případě si tedy musí pořídit další, v pořadí třetí tabulku, kterou připevní na nosič kol, přes který jinak není zadní značka vidět. U "příplatkových" značek na přání vychází tento třetí exemplář na šest set korun. (jn)