Jičín - Hlasy zvonů zavěšených ve věžích kostelů a na zvoničkách slýchá dnešní člověk spíše sporadicky, přesto stále platí, že zvony ho doprovázejí celým životem, od kolébky až po poslední cestu. Právě zvonům a jejich tvůrcům vzdává hold nová kniha Jany Kořínkové z jičínského regionálního muzea a galerie.

"Kniha mapuje osudy zvonů na území okresu Jičín, obsahuje i jejich podrobný přehled v jednotlivých obcích," říká autorka Jana Kořínková. Kniha na dvou stech stranách rekapituluje vývoj zvonů a zvonařství, stručně seznamuje čtenáře s tím, jak a kde se zvony vyráběly, a vzdává tak hold zvonařům. Podle autorky však nejde o odbornou kampanologickou studii, text i s dobovými fotografiemi hlavně pomáhá zachovat povědomí o zvonech na Jičínsku.

"Řada zvonů v průběhu obou světových válek nenávratně zmizela, což byl jeden z hlavních impulsů ke vzniku knihy. Chtěla jsem také alespoň krátce vzpomenout zvonaře a zvonařské hutě, z jejichž dílen vyšly zvony zavěšené v kostelích a zvoničkách na Jičínsku, ale především pořídit soupis těch zvonů a na jejich osudech připomenout i osudy lidí, měst a vesniček v průběhu staletí. Velký důraz kniha klade na období první republiky, kdy se vzedmula vlna zájmu veřejnosti a díky tomu se na mnoha místech země pořizovaly nové zvony, jako náhrada za zrekvírované během světové války," říká Kořínková.

Obsáhlejší kapitoly věnovala Jičínu, Hořicím a Nové Pace, v knize jsou však popsány zvony i v ostatních městech a obcích okresu. Pokud se našly nálezové okolnosti, pokud se dochovaly archivní prameny, čtenář se seznámí s celou historií konkrétního zvonu, sahající leckdy až do patnáctého nebo i čtrnáctého století, podotýká autorka, která na knize pracovala deset let.

Díky tomu si lze učinit představu, jak velké ztráty na historickém a kulturním dědictví země způsobily rekvizice zvonů za obou světových válek. Pozoruhodné v tomto ohledu je také nadšení prvorepublikové společnosti, neboť i zásluhou velkého množství veřejných sbírek se podařilo pořídit nové zvony. "Podpora byla tehdy velká, například na Hořicku firma Baťa stokorunou podpořila odlití nového zvonu. Zajímavý je i zaznamenaný případ nálezu peněženky, kterou náhodně objevila na ulici jistá slečna Anna J. v Hořicích. Peněženku s hotovostí 72 korun odevzdala četníkům na stanici s přáním, že pokud se poškozený nepřihlásí, ráda celou částku věnuje na nové zvony pro Hořice. Lidé tehdy věřili, že se válečné hrůzy nebudou opakovat, a byli ochotni investovat do obnovy zvonového fondu nemalé prostředky," líčí Kořínková.

Zdůrazňuje, že podobné snahy veřejnosti lze vysledovat i od konce minulého století, kdy opět zesílila touha lidí po pořízení nových zvonů, díky čemuž se zaplňují prázdná místa v kostelních věžích či na zvonicích.

Publikaci Zvony Jičínska - proč už neslyšíme klekání si zájemci mohou zakoupit v jičínském muzeu. (jn)