Jičín - Bohumír Procházka snad odjakživa patří k nejpilnějším návštěvníkům kulturních akcí jak v samotném Jičíně, tak i jeho okolí, jen na málokteré se s ním nepotkáte, v řadě případů na nich spolupracuje i pořadatelsky. Před dvaceti lety stál u zrodu společenského setkání spojeného s oceněním Jivínský Štefan, které od té doby každoročně mapuje široké kulturní dění v celém regionu Jičínska. Ačkoli sám se posledních ročníků už neúčastní jako pořadatel, po léta nasbíral velké množství kontaktů a poznatků z kulturní sféry nejen na Jičínsku.

Bohumír Procházka, kterému nikdo neřekne jinak než proChor, má také při všech příležitostech po ruce fotoaparát, tužku a blok, v novější době jej vyměnil za elektronický zápisník, a zaznamenává poznatky, které sám považuje za důležité a pozoruhodné. Ty pak předává dál například prostřednictvím svých autorských novin Prochorovin.

"Prochoroviny byly založeny v roce 1998 proto, že jsem psal a psal, ale nikde mi to nechtěli uveřejňovat. Tak jsem si založil svoje noviny. Jsou to noviny autorské, to znamená, že je sám píšu, zalomím, vytisknu, roznesu a pak schytávám kritiku, kterou obyčejně novináři schytávají," popisuje dílem vážně a dílem osobitou nadsázkou svoji novinářskou činnost Procházka. "Noviny nejdřív vycházely jako čtyřstrana v počtu 32 výtisků. Dnes vychází 240 výtisků papírových, další stovky čtenářů máme na internetu. Čtou je i v Austrálii, Sankt-Petěrburgu a Paříži."

Autorskému stylu Bohumíra Procházky může mít občas někdo problém porozumět, nejednou se svým vyjádřením dostal i do sporů, vnímavého čtenáře ale pobaví jeho humor a sebeironie. Ze svých zápisků a reportážních fotografií skládá výstavy a v posledních letech také vlastní pořad s projekcí nazvaný Propletence. Jeho už čtvrtý díl představil minulý týden v jičínské knihovně za podpory svých rodinných příslušníků Adély Frýbové a Ondřeje Procházky.

Uceleným způsobem tak divákům přibližuje velké množství literárních, kulturních a jiných uměleckých akcí, které s velkou pravděpodobností sami nemají šanci stihnout všechny navštívit. Všímá si přitom řady detailů, které mohou jiným účastníkům uniknout, hovoří s aktéry a získané poznatky komentuje. Nepřeberné množství akcí navštívil jak přímo na Jičínsku, tak na různých místech republiky, ale i v zahraničí. Posluchači si tak vyslechli poznatky z jeho cest na veletrhy, virtuálně s ním navštívili literární akce, ochotnická divadla, programy ve Valdštejnské lodžii, setkání básníků na příchovické faře, skautský tábor, ale přiblížil i zážitky z náhodných zastavení v hospodách nebo své potíže při cestování vlakem. (zan)