Jičín - Loutkové divadlo Srdíčko v Jičíně rozdává radost malým i velkým divákům už pětašedesát let. Soubor oslavil výročí nedávno a při té příležitosti pozval do Jičína i několik spřátelených divadel, která se v průběhu podzimu představila místnímu publiku.

Spolek Srdíčko tvoří parta lidí s ohromným nadšením pro věc, ostatně principál Milan Smolík tvrdí, že by to nebylo ani jinak možné, protože soubor hraje skoro každý víkend a jeho členové tak věnují udržování loutkářských tradic téměř veškerý svůj volný čas.

Tým dnes čítá pětadvacet až třicet lidí, a to včetně těch, kteří hrají jen občas, a takzvaných externistů, kteří vypomohou třeba v případě nečekaných absencí. "Nejde jen o záskok, jsme rádi, když nám vypomohou i v případě, pokud má hra početnější obsazení." Za sezonu soubor odehraje sedm až osm různých her, každou z nich reprízuje jen párkrát. Publikum se tak může v průběhu roku neustále těšit na nová představení.

Jádrem repertoáru jsou přitom tradiční pohádky pro klasické loutkové divadlo, ale upravené pro současné diváky. "Hry v původní úpravě jsou hodně o dialogu, udržet pozornost dnešních dětí však znamená nabídnout jim více akce, na scéně se musí neustále něco dít," říká Smolík a dodává, že se také zvolna snižuje průměrný věk dětských diváků. "Těší nás, že máme často plné hlediště, ale je zajímavé, že chodí rodiče se stále mladšími dětmi. I tomu se musíme přizpůsobit. Jakmile v pohádce není dost akce, děti těžko udrží pozornost. Pořady, třeba soudobé animované pohádky v televizi, jsou v tomto směru pro klasiku silnou konkurencí," vysvětluje.

Srdíčko se snaží čas od času nastudovat i úplně nová představení, aktuálně tam zkouší adaptaci slavného Boccacciova Dekameronu. Po delší době půjde o loutkovou inscenaci pro dospělé, pro které naposledy před pěti lety soubor nazkoušel Jiráskovu Lucernu. "Pro dospělé hrajeme výjimečně, obvykle pro naše bývalé členy a divadelní přátele. Řekli jsme si, že bychom letos mohli zkusit Dekameron, který nás napadl po vzájemném pošťuchování. Malou, zkušební ukázku z tohoto představení jsme už v prosinci v kruhu přátel uvedli. Divákům se líbila a pobídli nás, abychom v nastudování pokračovali," přiblížil principál. Premiéra Dekameronu by se mohla uskutečnit za několik týdnů, nejspíš v druhé půlce února nebo na přelomu zimy a jara.

Soubor jinak při výběru repertoáru dává přednost klasickým pohádkovým příběhům pro děti od Němcové, Erbena nebo Andersena a velký prostor dostává také Kašpárek, kterého prý dnešní děti vesměs už ani neznají. "Doba se mění a pravdou je, že Kašpárek je pro mnoho dnešních dětí naprosto neznámým pojmem. Také proto mu v našem repertoáru věnujeme tolik pozornosti, abychom ho nadále udrželi v povědomí lidí," vysvětlují manželé Smolíkovi.

Svou stálou scénu si jičínští loutkáři vybudovali na konci padesátých let minulého století vlastními silami v suterénu Masarykova divadla na Husově ulici, kde působí dodnes. I když je loutkářská tradice v Jičíně mnohem starší, dnešní Srdíčko vzniklo v roce 1951 z popudu divadelních ochotníků Jaro Frice, Jiřího Škalouda a Emila Koláře, kteří tehdy začínali se čtrnácti loutkami, scénou, dekoracemi a dalším technickým vybavením Uměleckého loutkového divadla Josefa Koláře v jedné místnosti někdejšího poštovního úřadu. Od té doby se inventář divadla i díky zručnosti a zápalu jeho členů značně rozšířil. Kulisy, rekvizity a další věci si loutkáři vyrábějí sami. Divadelní fundus dnes čítá třeba i na dvě stě marionet, ačkoliv jejich přesný počet zatím nikdo nezjišťoval. (jn)