Jičín - Poláci mají rádi svou představu o Češích, to tvrdí Mariusz Surosz, polský novinář, esejista, spisovatel a historik, žijící v posledních letech v Praze.

Minulý týden přicestoval na besedu do jičínské knihovny, kde vyprávěl o vztazích mezi oběma sousedními národy a také přiblížil okolnosti vzniku svých dvou knih pojednávajících o českých osobnostech: Pepíci a Ach, ty Češky.

"Polská představa je taková, že normální průměrný Čech sedí v hospodě, chlastá pivo a všude okolo panuje klídek a pohoda," naznačuje s úsměvem polský autor. "Když Polák řekne Pepík, znamená to pro něj Čech. Je to slovo, které vyjadřuje sympatie a zároveň působí legračně. V českých filmech, které jsme mohli vidět v polské televizi nebo kinech, totiž vždycky vystupoval nějaký Pepík. Knížka Pepíci je vlastně složena z článků, které postupně vyšly v polských novinách."

Právě kniha Pepíci, která u nás vyšla v roce 2011, obsahuje 17 esejů věnovaných osobám spojeným s historií Československa od jeho vzniku do současnosti. Čtenáři v ní najdou jména jako Jan Masaryk, Emil Hácha, Klement Gottwald, Jaroslav Seifert, Pavel Tigrid, Alois Eliáš, K. H. Frank, Milada Horáková, František Kriegel, Milena Jesenská, Jan Patočka nebo Toyen. Záměrem autora bylo mimo jiné bořit stereotypní názory Poláků na Čechy.

Kniha Ach, ty Češky, která u nás vyšla loni, pak pojednává speciálně o osmi ženách z české historie a současnosti, mezi nimi například o Věře Čáslavské, Růženě Vackové, Adině Mandlové nebo Petře Šáchové.

Polský autor zároveň připouští, že dostat se k některým informacím nebylo vždy jednoduché. Přiznal, že například jen sehnat kontakt na Věru Čáslavskou mu trvalo pět let.

Podle Mariusze Surosze mají Poláci rádi svou představu o Češích. I ta se prý ale generačně mění. "U mladé generace nenajdete předsudky, ale druhá věc je to, že mladý Čech a mladý Polák spolu budou mluvit anglicky. Překvapením pro mě bylo, když spolu mluvili anglicky i mladý Čech a Slovák," podotýká.

K nejpopulárnějším českým autorům v Polsku prý patří Milan Kundera nebo Bohumil Hrabal, dnes to jsou překlady některých dalších knížek Josefa Škvoreckého. "Každý rok v Polsku vychází třicet až čtyřicet českých autorů, většinou jde o grantové záležitosti ministerstva kultury. Důležitější ale byla minulost, v osmdesátých letech vycházeli v ilegalitě čeští spisovatelé v patnáctitisícovém nákladu," vyzdvihl host jičínské knihovny. (zan)