Jičín - Geniální architekt italského původu Jan Blažej Santini-Aichel, jedna z nejvýraznějších osobností své doby, je patrně autorem barokní přestavby zámku v Lázních Bělohradě. Nasvědčují tomu všechny indicie, které se odborníkům podařilo do dnešních dnů shromáždit.

Badatelské úsilí kolegů i své vlastní při pátrání po autorství přestavby bělohradského zámku představil v Jičíně posluchačům ředitel Národního památkového ústavu v Josefově Jiří Balský. Ten se touto pozoruhodnou problematikou zabývá dlouhodobě.

Pro své argumenty, které připisují autorství barokních úprav právě Santinimu, vyzdvihl některé pro něj charakteristické rysy konstrukce staveb, které lze vysledovat u naprosté většiny jeho projektů. Jde o postupy, které jsou pro Santiniho umělecké vyjadřování typické, a právě takové postupy jsou prý patrné i v případě bělohradského zámku, kde je na jižním, v baroku dostavěném křídle zřetelný autorův smysl pro vertikálu. Zároveň ji však architekt podle Balského vhodně kombinuje například s horizontálními liniemi na čistě zdobné fasádě. Santiniho výrazové prostředky podle odborníků obsahují vertikální linie a tvary, s jejichž pomocí architekt vyjadřuje vztah k nebi. Upozorňují také na jeho dynamickou modelaci fasád s využitím prohnutých stěn.

Kromě architektonických prvků naznačuje pravděpodobnost autorství i skutečnost, že Jan Blažej Santini se znal s rodinou Schaffgotschů, která právě v době dokončení přestavby zámek získala trvale do držení. Bělohradský zámek není však jediný, který vzbuzuje řadu otázek, kvůli chybějícím písemným pramenům není jasné autorství ani u dalších staveb v Čechách a na Moravě. Santiniho dílo i jeho osobní život přitahují pozornost kunsthistoriků, vědců i různých badatelů už desítky let. (jn)