Jičín - Časté překonávání překážek v důsledku nepochopení díla provázelo uměleckou tvorbu novopackého sochaře Ladislava Zívra, který se řadí k předním osobnostem moderního českého umění. Proměny jeho díla i soukromý život představil v pátek v Jičíně posluchačům historik umění Jaromír Typlt, který je také autorem jedinečné a obsáhlé monografie věnované Ladislavu Zívrovi, čtyřsetstránkové knihy plné fotografií umělcových plastik a citací z jeho deníků.

Typlt během přednášky přiblížil tvůrčí období Ladislava Zívra ('-1980) v různých etapách života. I když se sochař nevyhýbal experimentům a zkoušel různé umělecké směry, obvykle se prý snažil svým plastikám vtisknout jednoduchost a plnost tvarů. Tuto skutečnost vysvětluje tím, že jeho přístup k sochařství, hledání a vyjádření jakéhosi uměleckého ideálu, už od nejútlejšího věku formovala hrnčířská tradice Zívrova rodu. "Hrnek, můj učitel, z kterého vycházím, není antiformalistický. Technika hrnčířského kruhu nedovoluje beztvarosti," napsal sám Zívr. Stejně tak měla hluboký vliv na vnímavého umělce i krajina rodného Podkrkonoší.

Ladislav Zívr bývá nejčastěji spojován s působením umělecké Skupiny 42, jejímiž členy byli i další dva novopačtí rodáci - malíř František Gross a fotograf Miroslav Hák. Podle Typlta však ideové souznění Zívra se skupinou nebylo vždy tak silné, jak se dosud často traduje. Zívr při svém komplikovaném uměleckém vývoji působil spíše jako solitér, samotář. Za komunistické totality jeho dílo bylo tehdejšími ideology odsunuto na okraj hlavního proudu. Nedostával příliš možností k prezentaci, jednou z mála příležitostí byla například účast na Bienále v Benátkách v roce 1962. Většinu věcí Zívr vytvořil v pálené hlíně nebo v sádře, jen výjimečně z jiných materiálů, tak jako třeba z pískovce, z něhož vytesal sochu pro galerii plastik pod širým nebem na Gothardě v Hořicích.

Přestože Zívr vyrůstal v Nové Pace, která byla v době jeho mládí prostoupena spiritismem, tento fenomén jej příliš nezasáhl, zůstával vůči němu spíše zdrženlivý a rezervovaný. Jak ale Jaromír Typlt poznamenal, nelze přehlédnout, že zejména Zívrovy kresby z posledních let jeho života jsou svým pojetím dost podobné medijním obrazům. (jn)

Foto: Jiří Němeček