Jičín - Odvahu a odhodlání bránit svobodu země bude v Jičíně nově připomínat pamětní deska se jménem Miroslava Špota, výsadkáře československé armády. Jičín tak oslaví dalšího hrdinu protinacistického odboje z období druhé světové války. Po bratrech Josefu a Stanislavu Krausových a Františku Truhlářovi, jejichž pamětní desky zdobí dvě základní školy, uctí podobným způsobem památku svého absolventa i Lepařovo gymnázium. Stane se tak symbolicky u příležitosti 100. výročí vzniku Československa.

"Poprvé se nápad na odhalení pamětní desky na počest pana Miroslava Špota objevil už v roce 1947, bohužel kvůli následným politickým událostem ze záměru sešlo. Jsem tedy velmi rád, že desku letos odhalíme. Přispěla k tomu skutečnost, že se objevily hned dvě na sobě nezávislé iniciativy. Jednak se na nás obrátila skupina občanů vedená panem Jaroslavem Veselým. A o něco později přišli také příbuzní Miroslava Špota," přiblížil ředitel jičínského Lepařova gymnázia Miloš Chlumský.

Záměr umístění pamětní desky podle něj podporuje Královéhradecký kraj a také jičínská radnice, která by chtěla její odhalení zařadit do programu letošních oslav u příležitosti 100. výročí vzniku Československa a konce první světové války v Jičíně.

"Významné osobnosti naší historie je třeba si připomínat, proto vítám iniciativu těch, kteří chtějí tímto způsobem vytvořit trvalou upomínku na československého válečného hrdinu," uvedla náměstkyně hradeckého hejtmana Martina Berdychová.

Po okupaci Československa německou armádou se řada důstojníků z povolání, poddůstojníků, řadových vojínů, rezervistů i civilistů, z nichž mnozí při mobilizaci v roce 1938 rukovali do armády, rozhodla odejít do zahraničí a bojovat proti hitlerovským okupantům. Mezi nimi byl i Miroslav Špot ('-1943), který se sice narodil 2. července 1915 v Kublově, avšak základní školu a pak gymnázium vystudoval v Jičíně. Poté vstoupil do Československé armády a po absolvování vojenské akademie v Hranicích na Moravě byl v hodnosti poručíka přidělen k jezdeckému pluku v Pardubicích. Z vojska byl propuštěn po okupaci Čech a Moravy. O rok později opustil zemi a přes Polsko, Tunis a Francii připlul v červenci 1940 do Anglie.

Tam byl přidělen k brigádní kulometné rotě. Posléze se přihlásil do výcviku pro výsadkáře a zvláštní úkoly. Během sabotážních, zpravodajských a výsadkářských kurzů se naučil skákat s padákem, šifrovat a pořizovat mikrofotografie, plánovat a provádět sabotáže v týlu nepřítele.

Nadřízení Špota pověřili velením diverzní výsadkové skupiny Iridium, která měla být vysazena na území okupovaného Protektorátu. Jejím nasazením do akce chtělo exilové zpravodajské oddělení ministerstva národní obrany v Londýně kontaktovat a organizovat domácí odboj a také získat přehled o situaci odboje po represáliích německých okupantů v období po atentátu na Heydricha. Na místo určení se parašutisté ale nedostali, kvůli špatným povětrnostním podmínkám a zhoršené viditelnosti i navigaci k seskoku výsadkářů nedošlo, neboť se nepodařilo najít místo shozu ve vybraném operačním prostoru. Pilot letounu Halifax britské RAF, na jehož palubě byla nejen čtyřčlenná diverzní skupina Iridium, ale také tříčlenný československý paradesantní výsadek pod krycím názvem Bronse, se proto rozhodl vrátit zpět na ostrovy. Nad Německem byl však letoun zasažen protivzdušnou obranou a celá jeho posádka i výsadkáři zahynuli v troskách stroje poblíž Mnichova. Stalo se tak 15. března 1943. Symbolicky na výroční den okupace Čech a Moravy armádou nacistického Německa z roku 1939.

Miroslav Špot byl krátce po válce oceněn Čs. válečným křížem a Čs. pamětní medailí a povýšen in memoriam na štábního kapitána pěchoty, v roce 1991 pak mimořádně povýšen do hodnosti podplukovníka. Jeho památku chtěli v Jičíně uctít jeho nejbližší, přátelé a gymnaziální sbor už po válce, ale politické okolnosti tomu nepřály. "Tehdejší iniciativa byla logická, ostatně jeho otec Adolf Špot na zdejším gymnáziu působil jako pedagog do roku 1946," poznamenal současný ředitel Miloš Chlumský.

Město se podle slov Marie Faruzelové, vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu na jičínské radnici, k této aktivitě hlásí. "Jsme připravení se podílet na zhotovení desky. Předběžně jsme se dohodli, že bychom její slavnostní odhalení provedli u příležitosti 100. výročí vzniku Československa a konce první světové války někdy po letních prázdninách," oznámila Faruzelová. (jn)