Jičínsko - Chaos a hrozba dočasného zablokování rozvoje měst. To jsou nejčastější argumenty proti přímé volbě starostů a hejtmanů, kterou aktuálně v poslanecké sněmovně prosazuje hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Naprostá většina z oslovených starostů a starostek na Jičínsku tento návrh odmítá, podle nich je dost pravděpodobné, že by způsobil víc škody než užitku.

Návrh z dílny poslanců SPD na zavedení přímé volby starostů a hejtmanů v České republice prošel ve sněmovně do druhého čtení, reakce z řad současných starostů jsou však většinou odmítavé nebo přinejmenším rozpačité. Zatímco Tomio Okamura tvrdí, že přímá volba povede k většímu zájmu lidí o politiku a zlepší kontrolu vedení obcí, lidé se zkušenostmi z místních samospráv o takových vizích pochybují. Především se obávají, že návrh na změnu ústavy může do českých a moravských regionů přinést chaos.

"Ještě před pár lety bych takový návrh možná podpořil, ale když si vybavím průběh našich posledních prezidentských voleb, tak je to přesně ten důvod, proč si myslím, že je to špatně. Přímou volbu starostů bych určitě odmítl," říká starosta Sobotky Lubor Jenček. Podle něj se právě i na prezidentské volbě ukazuje, že Česko na přímou volbu ještě nemá společnost.

Spíše skeptický zůstává k této variantě také starosta Jičína Jan Malý. "Nevím, jak je návrh přesně strukturován, ale v případě přímé volby se může stát, že někdo z kandidátů získá nejvíc hlasů, a stane se tedy starostou, jenže strany, které získají v zastupitelstvu nejvíc mandátů, vůči němu budou v opozici. Po vlastních zkušenostech s fungováním samosprávy v Jičíně si spolupráci starosty s opozicí dost dobře neumím představit. Aby to fungovalo, pak by skutečně musela přijít radikální změna a starosta by musel získat široké pravomoce," míní jičínský starosta Malý. "Nemyslím si, že jde o ojedinělý názor, podobně jako já se vyjadřují i kolegové z jiných měst. Také se přece nevolí přímo předseda Sněmovny nebo předseda Senátu, proto nevidím důvod, aby se přímo volil krajský hejtman nebo starosta," dodal.

Starosta Mlázovic Tomáš Komárek tvrdí, že proti přímé demokracii nic nenamítá, ale k návrhu na změnu současného modelu fungování samospráv má značné výhrady.

"V televizních debatách jsou někteří lidé schopni tenhle nápad půl hodiny obhajovat, ale zatím jsem nikde neslyšel a nečetl, jak by to v každodenní praxi fungovalo. Například slovenský model přímé volby starostů považuji za nevhodný. Pokud lidé starostu zvolí přímo, bez vazby na zastupitele, tak je to pak o zásadní úpravě kompetencí. Protože jak jinak povedou obec, pokud starosta bude z jiného tábora než zastupitelé. Může se pak velice snadno stát, že se vzájemně paralyzují a bude to k neprospěchu obce. A i když bude starosta mimořádně výkonný, nic vlastně neprosadí a v očích voličů selže," namítá Komárek.

Podle něj je lepší zachovat současný systém, který funguje. "Nevím, proč politici mají neustále potřebu měnit něco, co funguje, a vymýšlejí věci, které jsou nefunkční. Ve vztahu k malým městům a obcím a venkovu obecně to pozoruji delší dobu. Některé změny bohužel navrhují lidé, kteří problematice ani nerozumí a nemají absolutně žádné zkušenosti se samosprávou. To se týká i zákona o střetu zájmů a zavádění registrů," je přesvědčen mlázovický starosta.

Někteří jeho kolegové proti návrhu přímé volby argumentují i tím, že je problém, aby se v některých obcích našel alespoň jeden zvolený zastupitel, který je ochoten funkci starosty vykonávat. Pak není prý vůbec rozhodující, kolik hlasů od veřejnosti získal, ale aby se nechal přesvědčit. Riziko tak vidí v tom, že lidé sice někoho zvolí, ale ten o funkci nebude mít zájem.

"Za prvé si myslím, že přímá volba starostů a hejtmanů není na pořadu dne, rozhodně to není něco, co by Českou republiku aktuálně trápilo. A druhá věc, aby to vůbec pak fungovalo v praxi smysluplně, muselo by dojít k zásadnější změně i ve vztahu ke kompetencím. Osobně si ale myslím, že v této době by se ústava měnit neměla," prohlásila starostka Železnice Dana Kracíková.

O poznání vstřícnější je k návrhu starosta Nové Paky Josef Cogan. Ten přímou volbu starostů a hejtmanů na rozdíl od většiny svých kolegů a kolegyň nezavrhuje. Podle něj by bylo ideální, kdyby každá obec měla možnost výběru a sama se mohla rozhodnout, jakým způsobem v ní bude probíhat volba starosty.

"V této věci zaujímám principiálně neutrální postoj. Myslím si, že obě varianty jsou možné. V Evropě funguje samozřejmě i přímá volba starostů. Uvítal bych, kdyby si v každé obci mohli sami rozhodnout, jaký model si vyberou. Ať si o tom rozhodnou lidé v daném místě, buď na úrovni zastupitelstva, nebo prostřednictvím místního referenda. Třeba u nás v Nové Pace máme zkušenosti s anketami, ve kterých lidé vyjadřují svůj názor k různým tématům. Různé obce mohou mít klidně různý model, každý z nich má něco do sebe. A ani bych se nebál konfliktů mezi přímo zvoleným starostou a zastupitelstvem. Myslím, že takových případů by bylo jen minimum," líčí Cogan.

Starosta Hořic Aleš Svoboda připouští, že v Polsku existuje přímá volba, ale zároveň tam mají zcela jiný systém fungování samospráv. "Nevím přesně, jak ten návrh na přímou volbu vypadá, ale pokud by nedošlo k zásadním systémovým změnám, pak to nevidím jako rozumné řešení," míní Svoboda.

Všeobecně se starostové nebo i někteří radní shodují v tom, že přímá volba se sice jeví jako líbivá politika, ale z vlastní zkušenosti si prý nedovedou představit situaci, že by starosta byl úplně z jiné politické strany než městská rada a většina v zastupitelstvu. (jn)