Hořice - Přivítáním prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka v podání herce a principála loutkového divadla Tomáše Kapsy na vlakovém nádraží, kam dorazil historickým salonním vagonem, zahájili v Hořicích oslavy jubilea vzniku Československa. Sobotní program vyvrcholil u Věže samostatnosti, kde politici a pozvaní hosté poklepali na základní kámen pro plánovanou dostavbu tohoto velkorysého památníku.

"Rádi bychom ještě letos na podzim vybrali dodavatele a na jaře příštího roku zahájili dostavbu Věže samostatnosti, pokud nenastanou nějaké nečekané komplikace," oznámil hořický místostarosta Martin Pour.

Poklepáním na základní kámen v symbolickém roce 100. výročí vzniku Československa se Hořičtí rozhodli napodobit své předky, kteří si ke stejnému aktu pozvali prvního československého prezidenta už v roce 1926, když zahájili výstavbu Masarykovy věže samostatnosti na hřebeni Hořického chlumu. Dominanta města se však nikdy nedostavěla, do původně navržené podoby by měla vyrůst až nyní - z dnešních 25 na 41 metrů.

"Svou návštěvou v roce 1926 udělal Tomáš Garrigue Masaryk obyvatelům Hořic a okolí velkou radost. Zakončil ji právě zde, aby poklepal na základní kámen stavby, která pro něj samotného ani pro veřejnost nebyla jen obyčejnou rozhlednou s památníkem. Věž samostatnosti vnímali jako silný a nesmírně důležitý symbol. V poslední době bohužel nevzniká mnoho staveb, které by se svým významem alespoň přiblížily tomu, co symbolizovala Masarykova věž samostatnosti po roce 1918. Dnes si připomínáme 100. výročí vzniku samostatného československého státu. I proto je dostavba věže velkým symbolem také pro současnou generaci a měla by být nadále úzce spojena s naší historií, současností i budoucností," prohlásil starosta Hořic Aleš Svoboda. "Dostavba věže je vyjádřením úcty k odkazu našich předků, symbolu mimořádné architektury a připomínkou řemeslného umu, spojeného s materiálem, který k Hořicím neodmyslitelně patří," řekl starosta.

Základní kámen v sobotu poklepala také ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, hradecký hejtman Jiří Štěpán, dále ukrajinský velvyslanec a do Hořic přijel i starosta ukrajinského Zborova, který s sebou přivezl hlínu ze zborovského bojiště, kde v roce 1917 bojovali českoslovenští legionáři. Válečnou anabázi legionářů, která představovala jeden z nejvýznamnějších mezníků na cestě k samostatnému státu Čechů a Slováků, připomíná v Hořicích nejen samotný památník, jehož současná expozice je věnovaná prvnímu, druhému a třetímu odboji, ale také přilehlé sousoší Legie za hranicemi od sochaře Františka Duchače Vyskočila.

Dostavba věže přijde asi na 16 milionů korun, z toho čtyři miliony zaplatí Královéhradecký kraj. (jn)