Hořice - Sochy svatého Václava a Anežky Přemyslovny, na jejichž vzniku pracovali studenti střední průmyslové školy kamenické a sochařské v Hořicích, poputují do Itálie. Škola se tím zapojí do letošních oslav stého výročí samostatného Československa.

Díla studentů tak ozdobí města Arco a Solbiate Olona na severu Itálie, kde se jejich slavnostní odhalení uskuteční v druhé polovině září.

Socha Anežky Přemyslovny zamíří do města Solbiate Olona, kde se těsně po skončení první světové války formovaly jednotky československé domobrany v Itálii. Ty se skládaly z dobrovolníků z řad bývalých rakousko-uherských vojáků, zajatých na italské frontě, kteří se stali občany nově vznikajícího státu. Vojáci se tak zapojili do budování ozbrojených sil nového Československa. "Jde o poděkování místním za to, že obnovují historickou paměť vztahující se k formování československých jednotek v Itálii, a za zřízení pomníku československým legionářům a domobrancům, odhaleného v roce 2017. Anežka Přemyslovna připomíná rovněž skutečnost, že za 1. světové války byli v Itálii zajatí čeští vojáci v rakouské uniformě často internováni v klášterních budovách, kde následně vznikala i náborová střediska pro vstup do československých legií," popisuje Jiří Klemt z hradeckého krajského úřadu.

Dodal, že socha svatého Václava bude rovněž připomínkou vazeb mezi Itálií, konkrétně regionem Trentino - Alto Adige, a českými zeměmi v době pozdního středověku. "Od té doby až do současnosti je svatováclavská orlice znakem nejprve tridentského knížectví a biskupství a v moderní době dnešní italské provincie Trento, kde leží i město Arco. Svatováclavskou orlici totiž udělil v roce 1339 český král Jan Lucemburský jako znak tridentskému knížeti Mikuláši Brněnskému." V blízkosti města Arco byl v roce 1918 zřízen provizorní vojenský hřbitov, nesoucí Václavovo jméno, kde byli pochováni českoslovenští legionáři, kteří padli během bojů v tomto regionu. Socha je tak prý poděkováním městu Arco za dlouholetou a nepřetržitou péči o pomník čtyř československých legionářů, kteří zde byli popraveni v září 1918 poté, co padli do rakouského zajetí v bojích na blízké hoře Doss Alto. (jn)