Jičín - Jičínské muzeum připravilo na říjen a listopad výstavu nazvanou Osmičky 20. století v dějinách Jičína. Ve výstavní chodbě tak budou vedle sebe popsány události let 1918, 1938, 1948 a samozřejmě 1968. Regionální historie bude představena na základě unikátních písemných pramenů především ze Státního okresního archivu Jičín a Archivu bezpečnostních složek. Vedle dokumentů a dobových snímků budou k vidění uniformy, dobové oblečení, noviny, kroniky, ale také například lihový rozmnožovací stroj z 60. let minulého století. Popisované časové období bude zajímavé sledovat i prostřednictvím mincí a bankovek, a to od kolkovaných rakousko-uherských, přes první platidla nové republiky až k bankovkám a mincím po měnové reformě v roce 1953. Dobové trojrozměrné předměty pocházejí ze sbírek jičínského muzea, Východočeského muzea v Pardubicích, Městského muzea v Hořicích a také ze soukromých sbírek. V rámci výstavy vychází i stejnojmenný katalog s řadou zajímavých příloh, připomínající ty nejvýraznější momenty těchto historických mezníků.

Vernisáž proběhne 5. října od 17 hodin ve výstavní chodbě muzea a výstavu si bude možné prohlédnout do 25. listopadu denně mimo pondělí. Na vernisáži kromě úvodního slova zazní zajímavý hudební doprovod v podání Veroniky Vildmanové (zpěv) a Moniky Chmelařové (clavinova) a také recitace básně Viktora Dyka v podání Ing. Ivana Matějky.

Prvním mezníkem spojeným s číslem osm je samozřejmě rok 1918, kdy po 392 letech skončila nadvláda Habsburků v českých zemích. V Jičíně panovala v pondělí 28. října 1918 ještě stále nejistota. Následujícího dne se konala v jedenáct hodin dopoledne manifestace na náměstí a ve tři hodiny odpoledne se všechny spolky účastnily velkolepého průvodu městem, který byl zakončen na náměstí. Dne 8. listopadu, na paměť bitvy na Bílé hoře, pořádal národní výbor na náměstí vyzdobeného Jičína tábor lidu, kde složily svou přísahu národní milice, státní i samosprávní úřady a samozřejmě občanstvo.

Vypjatá situace způsobená událostmi roku 1938 měla své ohlasy samozřejmě i v Jičíně. Řada manifestací za celistvost státu probíhala především během září. Centrem velkých i menších debat se stalo náměstí, kde se poslouchal i rozhlas. Za demokracii, svobodu a mír manifestovalo v Jičíně 8. září v sedm hodin večer přes 5000 lidí. Večer 17. září se zde sešly opět stovky lidí. Po zprávách vysílaných rozhlasem se vytvořil třistačlenný průvod, především studentů, směřující ke kasárnám v lipách. Podobnou atmosféru zažilo město, a především náměstí i 22. září. Mnohé protesty i mobilizace vyhlášená 23. září 1938 ale nezabránily událostem, které spustila mnichovská dohoda z 29. září 1938.

Únorové události roku 1948 jsou výraznou kapitolou československé historie po roce 1945. Během velmi krátké doby načrtli noví vládci hlavní obrysy nového režimu. Šlo o tak zásadní a tak rozsáhlé přeměny všech oblastí společenského dění, že zasáhly do života všech občanů. První výrazná vyhrocená situace v Jičíně, po demisi nekomunistických ministrů, se odehrála poté, co v noci z 20. na 21. února dostala i jičínská KSČ příkaz zmobilizovat co největší počet členů na podporu projevu Klementa Gottwalda, který se chystal pronést 21. února na Staroměstském náměstí. Projev měl být vyslechnut hromadně na jičínském náměstí, kde se za tím účelem shromáždilo téměř 200 příslušníků KSČ. Tehdejší národně socialistický předseda MěNV Josef Zikmund nejprve odmítl povolit veřejné vysílání, nakonec ale pod obrovským tlakem velkého množství lidí, které se shromáždilo na náměstí, povolil vysílání do ulic místním rozhlasem. "Jsem přesvědčen, že i kdyby bylo tehdy nutno sáhnout ke zbrani, neváhal by z nich nikdo postaviti se i tak na ochranu požadavků strany..." (Sbírka RMaG v Jičíně, rukopisné vzpomínky předsedy KSČ Jičín). V podobné atmosféře se odehrávaly i zbylé dny únorových událostí.

Rostoucí rozčarování většiny společnosti ze života v reálném socialismu se projevovalo již od poloviny 60. let a tento trend našel odezvu i v samotné KSČ, kde se zformovala opozice. Dne 21. srpna 1968 zničil vojenský vpád pěti socialistických států československou reformu. I v Jičíně protestovala řada lidí proti okupaci. Mladí lidé zamazávali směrové ukazatele, v ulicích se objevovalo mnoho plakátů, hesel, nápisů a letáků. Dne 7. září zastřelil polský voják Stefan Dorna dva jičínské obyvatele Zdeňku Klimešovou a Jaroslava Veselého a dalších 6 postřelil (z toho 2 polské vojáky). Celá tato tragédie bude na výstavě zdokumentována na základě pramenů z Archivu bezpečnostních složek. Hana Fajstauerová