Jičín - Než začneme se čtením, je třeba v dětech vybudovat důvěru v jazyk, tvrdí psycholog Jeroným Klimeš, který přicestoval na pozvání knihovny Václava Čtvrtka do Jičína během festivalového týdne přednášet na téma vývoj řeči a čtení u dětí.

Řada rodin podle něj talent dětí potlačuje, rodiče je trestají za zvídavost a přemýšlení. Vychovávají tak introverty, což má vazbu na vývoj řeči, protože introvertní sklony se projevují ve spojení se sluchovým kanálem. Rodiče by tak podle něj měli v prvních fázích vývoje dorozumívání soustředit úsilí na to, aby dítě přesvědčili, že jazyk je skvělý nástroj ke komunikaci a získávání informací. Použít k tomu musejí prostředky odpovídající mentálním schopnostem dítěte.

"První, co dítě vnímá, je intonace. Je konejšivá, proto nejlepší ukolébavka je klidný rozhovor rodičů nad usínajícím dítětem. Teprve za dlouho si začíná dávat do souvislostí slova a věci. Vždy je třeba oddělovat slova, věci a obrázky. To znamená jak vizuálně objekty od pozadí, tak i u mluvy se musí používat mnohonásobné opakování a různé variace, aby dítě pochopilo, co dospělý chce říct. Umějí to ženy, když mluví na malé děti: Aničko, vem si botičky, botičky, ťapi ťapi, tady je botička... Doufají přitom, že aspoň jeden z podnětů v dětské hlavičce vytvoří nějaké spojení a dítě pochopí, co se po něm chce. Muži k tomuto způsobu komunikace mají často nechuť s tím, že nebudou z dítěte vychovávat blbečka. To je ale omyl," tvrdí Jeroným Klimeš.

Podle něj je pro dítě v prvních fázích příznačná puerilní řeč. Je to jakýsi ekvivalent toho, čím se domlouvali dávní předci člověka.

Vyznačuje se primitivní gramatikou a slovy odvozenými od citoslovcí, zvýrazněnou artikulací doprovázenou gesty, zpomalenou výslovností a redundantními obsahy. Věty říkáme pomaleji a třikrát je opakujeme v mírných obměnách. O dítěti pak mluvíme ve třetí osobě.

"Pokud se rodiče stydí s dětmi takto mluvit, pak děti začínají mluvit později, hůře vyslovují, ale hlavně se neučí využívat komunikaci jako zdroj zajímavých informací," tvrdí psycholog.

Pokud jde o samotné čtení u větších dětí, za důležitý aspekt považuje soustředění, které vyžaduje předchozí zklidnění. Kromě mateřského jazyka se pak děti musejí postupně naučit celou škálu běžně užívaných cizích slov a k dalším schopnostem patří například odvozování neznámého na základě známých zkušeností nebo čtení grafů. (zan)