Jičín - Uznání a vřelého přijetí se v Jičíně dočkal skladatel, klavírista a pedagog Vadim Petrov, který převzal záštitu nad letošním pohádkovým festivalem.

Na jeho počest uspořádali organizátoři koncert v kostele sv. Jakuba. V chrámových prostorách zazněly skladby z rozsáhlé tvorby právě této přední osobnosti soudobé české hudby, a to v podání symfonického orchestru, složeného z žáků základní umělecké školy. Mladí hudebníci nacvičili pásmo pod taktovkou ředitelky školy Jaroslavy Komárkové.

Vadim Petrov, který patří k nejpopulárnějším českým skladatelům filmové, televizní a symfonické hudby, v průběhu páteční návštěvy vyzdvihl blízký vztah k Podkrkonoší i k Jičínu. "Zdejší kraj mám velice rád, zůstává důvěrně spojen hlavně s mým dětstvím a dospíváním," řekl Petrov, autor zhruba 1400 hudebních titulů a držitel Zlaté i Platinové desky Supraphon. V jeho krvi sice kolují geny starobylého ruského šlechtického rodu Repninů-Rěpninských, vřelý vztah k podhůří Krkonoš si však vytvářel díky pravidelným návštěvám u svého dědy z matčiny strany Josefa Tůmy, který pocházel z Železnobrodska. Dodnes si podle vlastních slov vybavuje četné výlety do Krkonoš, Jizerských hor a do měst v jejich podhůří. Právě v té době se v něm také utvářel vztah k rozmanitým pohádkovým příběhům a jejich tradičním postavám, světu dětských snů a fantazie, z čehož prý později čerpal inspiraci při komponování hudby k mnoha filmům, televizním a rozhlasovým inscenacím a pořadům pro děti, včetně řady večerníčků v čele s oblíbeným cyklem Krkonošské pohádky. "Při komponování hudby k příběhům pro nejmenší diváky a posluchače jsem se instinktivně vracel do svého dětství. A vládce hor Krakonoš rozhodně patří k mým nejoblíbenějším pohádkovým postavám." Šestaosmdesátiletý skladatel je stále aktivní a připravuje nové projekty. Zároveň ale připouští, že dnešní doba není symfonické hudbě příliš nakloněna, protože chybí poptávka. Petrov podotýká, že každá generace preferuje něco jiného, zároveň si ale posteskl, že u autorů současné české hudební scény postrádá opravdovost, upřímnost a originalitu. "Hudba musí jít od srdce, jenže dnešní populární tvorba mi často přijde poněkud umělá a prvoplánová. Myslím, že svůj díl viny nesou i hudební školy a způsob výuky. Přitom česká hudba má silnou tradici, rozhodně máme na co navazovat," míní Vadim Petrov. (jn)