Jičín - České železniční modelářství v mezinárodním srovnání představuje neobyčejný fenomén, jaký nemá obdoby. Tolik modelářů na obyvatele jako u nás by se prý jinde v Evropě těžko hledalo. Tvrdí to i železniční modeláři z Jičína, které navíc může těšit také neutuchající zájem veřejnosti o jejich pravidelné výstavy.

Za sebou mají dvacet let trvající tradici, která je jedinečnou příležitostí k propagaci klubové činnosti. Jejich letošní jubileum ocenila i jičínská radnice, která modeláře podpořila mimo jiné finančně.

V oslavném duchu tak probíhala koncem minulého týdne v Jičíně zatím poslední výstava kolejišť a železničních modelů, svým rozsahem největší v regionu. Obřadní síň a galerii v přízemí zámku a také prostory nedaleké klubovny v Lindnerově ulici zaplnily ukázky práce modelářů z Jičína i dalších míst.

Spolek železničních modelářů, který v Jičíně působí od šedesátých let minulého století, má dnes deset dospělých a jedenáct dětských členů. Jejich chloubou je velká klubová železnice, která je pozoruhodná nejen svou rozlohou o velikosti dvaadvacet metrů, ale i díky detailní a realisticky vyhlížející členité krajině podél miniaturních kolejí.

Atmosféru skutečné tratě dokreslují podél ní stojící obytné i průmyslové budovy, ulice, silnice s automobily, lesy, pole, pastviny s pasoucími se stády dobytka nebo kamenolom a lanovka. Mezi tím projíždí desítky miniaturních vlakových souprav, řízených analogově i digitálně.

"Na velkém klubovém kolejišti je pořád co dělat, stále něco vymýšlíme a dolaďujeme," říká vedoucí klubu Jiří Gardoň. Modelářská činnost je podle něj nejen příjemnou volnočasovou zábavou, ale u dětí plní i roli výchovnou. "Podporuje jejich manuální zručnost, rozvíjí představivost a pocit zodpovědnosti, protože provoz na digitálním kolejišti probíhá stejně jako v reálném světě. Je to jako ve skutečnosti, výpravčí si mezi sebou posílají soupravy, které se v případě chybného rozhodnutí nebo nepozornosti mohou srazit. Obsluha konkrétní soupravy si proto musí nejprve zjistit, jestli je trať na kolejišti volná."

Kromě průběžně vylepšované klubové atrakce si návštěvníci mohli v průběhu tří dnů prohlédnout i řadu dalších kolejišť od vystavovatelů z Jičína a jiných míst v Česku. Dohromady jich bylo k vidění třináct s bezpočtem vlaků různých měřítek, stejně jako mnoha různými provedeními dioramat.

Diváci obdivovali precizně provedené železniční zastávky nebo autobusová nádraží, ulice měst, svítící pouliční lampy, miniaturní světla svíček na hřbitově nebo kouřící lokomotivu. Kolejiště evokují scenérie z reálného světa a některá byla i autentická, protože mají předobraz v části skutečné tratě, třeba v úseku Polubný-Kořenov či Tanvald-Harrachov, kde zajišťuje dopravní spojení takzvaná zubačka. (jn)