Jičín - Pořádnou porci zážitků mají za sebou účastníci letošního mistrovství České republiky v autostopu. V jičínské knihovně se o ně s posluchači podělili Žaneta Vaníčková a Jiří Barták, jedna ze soutěžních dvojic, která během pouhého týdne absolvovala 4710 kilometrů napříč jižní a západní Evropou.

Dvojice stopovala z Prahy k Ohridskému jezeru v Makedonii a pak přes Itálii, Švýcarsko a Německo zpět. Stopařům, kteří během závodu projeli víc než desítku zemí, pomohlo na šedesát řidičů.

"Podařilo se nám stopnout šedesát vozidel, většinou osobáky, ale svezli jsme se například i jedním luxusním obytňákem, policejním autem a také autobusem. Na Balkáně jezdí dost často staré, ale docela zachovalé mercedesy. Během závodu jsme se svezli i v dobře udržovaném VW Transporteru, který pamatuje ještě dobu hippie. A svezl nás i kamion. Ale nejrychlejší jízdu jsme zažili se sympatickým řidičem vozidla BMW, jel přes dvě stě kilometrů v hodině," rekapituluje s úsměvem Jiří Barták, v běžném životě vojenský pilot.

Účastníci závodu směli podle pravidel využít jakýkoliv dopravní prostředek, třeba i loď nebo letadlo, ale nesměli za dopravu platit. Jen dvakrát se mohli svézt třeba vlakem nebo autobusem, nesmělo to však být na vzdálenost delší než třicet kilometrů a za cenu vyšší než dvacet eur.

Na start pátého mistrovství se postavilo dvanáct dvoučlenných posádek, buď smíšených nebo ryze mužských. Rozhodující pro jejich pořadí v cíli byla přitom nejen rychlost, s jakou se přemístili do závěrečné destinace, ale i počet dárcovských SMS, které v průběhu závodu nasbírali od veřejnosti. Díky tomu se letos podařilo v součtu vybrat skoro padesát tisíc korun, které prostřednictvím Konta Bariéry pomohou vozíčkářům i dalším tělesně a mentálně postiženým v Děčíně.

"Na trase, ovšem mimo území naší republiky, jsme museli splnit také několik úkolů, například nasbírat do pytle odpadky z veřejných prostranství, což se ukázalo jako téměř neřešitelné, protože všude blízko silnic byl pořádek. Až skoro na konci závodu jsme za jednou benzinkou v Německu kousek od hranic několik odpadků přece jen našli," líčí Žaneta Vaníčková, která se v pracovním životě věnuje marketingu.

Oba tvrdí, že pokud budou v pořádku a nebudou pracovně vytíženi, na šampionát v autostopu se příští rok rádi znovu přihlásí. Motivací k takovému rozhodnutí jsou určitě i zážitky z letošního putování, zejména cestování po Maďarsku, Rumunsku nebo Srbsku je nadchlo. Se zaujetím vypráví, že na Balkáně se člověk cítí bezpečně a navíc se tam dobře stopuje. "Je vidět, že lidé tam moc peněz nemají, ale lidsky jsou naprosto perfektní. I o to málo se s vámi rádi podělí, mají srdečnou a přátelskou povahu. K silným zážitkům patří třeba setkání s Pablem a jeho přítelkyní Nicol v Rumunsku. Nakonec nás pozvali k sobě, prohlédli jsme si jejich dům a navštívili jsme i jejich rodiče. A pak nás ještě odvezli pořádný kus cesty," přiblížila Žaneta. Jiří zase líčí setkání s Italem Stefanem, který jim zastavil nedaleko švýcarského Lugana. S ním se pak svezli několik set kilometrů a absolvovali i povinnou zastávku u Bodamského jezera, které bylo letos jedním z kontrolních bodů na trase. Dále museli navštívit geografický střed Evropy v ukrajinské obci Kostylivka, některou z českých osad v rumunském Banátu a projet buď Neapolí, Římem nebo Pisou.

Účastníkům závodu nevadilo, že stravování řešili většinou na benzinových pumpách a povinný, minimálně pětihodinový spánek si dopřávali ve spacáku pod širákem. Občas ale přijali i pohostinnost místních, kteří je během cesty pozvali na kávu nebo drobné občerstvení. Pouze u Ohridského jezera měli od pořadatelů soutěže předem zaplacené ubytování.

Přátelská atmosféra prý panovala i mezi soutěžními týmy, což se projevilo i při jejich společné mnohahodinové plavbě trajektem do Itálie. Letošní mistrovství v autostopu přitom vyhrála dvojice Emil Patta a Klára Kučerová, a to s poměrně velkým náskokem. Celou trasu zvládli za pět dnů, další posádky dorazily do cíle o víc než čtyřiadvacet hodin později. (jn)