Jičín - Obava z výraznějšího růstu cen dálkového tepla, dodávaného z centrálních městských zdrojů, se v Jičíně prozatím nenaplní. Správa nemovitostí města Jičína, kterou stoprocentně kontroluje město, slíbila, že pro nadcházející rok zachová průměrnou cenu tepla na stejné úrovni jako v roce letošním. Vedení radnice ujišťuje, že chce cenu tepla z centrálních městských zdrojů udržet konkurenceschopnou i pro nadcházející roky.

"Mýtus, že teplárny mají na výrobu a dodávku tepla lokální monopol, který mohou zneužívat a diktovat si ceny tepla, není rozhodně pravdivý. Vývoj posledních let ukázal, že decentrální alternativní zdroje jsou pro centrální zdroje přímými konkurenty. To znamená, že cena tepla z centrálních zdrojů musí být stanovena tak, aby byla konkurenceschopná," říká Pavel Bílek, ředitel Správy nemovitostí města Jičína, která provozuje několik velkých blokových kotelen a prostřednictvím potrubní sítě zásobuje teplem a teplou vodou velkou část bytových domů a veřejných budov v Jičíně.

Zdůraznil, že cena za dodávku tepla jak z centrálních zdrojů, tak i z lokální kotelny podle pravidel Energetického regulačního úřadu v sobě zahrnuje veškeré náklady potřebné k zajištění dodávek včetně investic, oprav, povinných kontrol a revizí a také nákladů potřebných na obsluhu příslušného zařízení.

"Vždy je potřeba dobře zvážit, jestli se vyplatí odpojit dům od dálkové soustavy a pořídit si v bytovém domě vlastní kotelnu, spravovanou obyvateli toho domu. Pokud do toho započítáte všechny náklady, včetně těch na samotné odpojení a následný provoz, pak mnohdy zjistíte, že se takový krok nevyplatí. Nicméně je pravdou, že v některých městech to může být naopak. To se ale týká hlavně těch míst, kde je teplárenství založené na uhlí, které prodražují hlavně emisní povolenky. V Jičíně ale máme všechny městské kotelny provozované na plyn," popisuje jičínský místostarosta Petr Hamáček.

"Obecně se uvádí, že maximálně akceptovatelná cena za gigajoule spotřebovaného tepla je 650 korun. Jičín si účtuje 548 korun, z toho vyplývá, že u nás je cena i s rezervou konkurenceschopná. A ani příští rok dálkové teplo zdražovat nechceme," zdůraznil. Jedinou komplikaci a důvod pro masivnější růst cen v následujících několika letech by prý mohl představovat skokový růst cen zemního plynu, který město pro své kotelny nakupuje. "Tuhle položku bedlivě sledujeme a snažíme se plyn nakupovat tak, abychom pak nemuseli zvedat cenu tepla, a zatím se nám to daří," konstatuje.

Přestože i v Jičíně ojediněle některé domy v minulých letech přešly na individuální kotelny, masový exodus v podobě odpojování domů od městské sítě zatím nehrozí. Ekonomicky to nedává příliš smysl, navíc s běžným provozem i revizemi domovní kotelny jsou spojené starosti, které pak dopadají na společenství vlastníků jednotek nebo bytová družstva.

Dalším faktorem, na který Hamáček upozorňuje, je i dopad na životní prostředí. "Proces odpojení od centrální soustavy není úplně jednoduchý, jak by se možná mohlo zdát. Žadatel musí prokázat, že je to výhodné. A to odráží nejen ekonomiku, ale i míru znečištění životního prostředí. Dokonce existuje přesný vzorec, podle kterého se to počítá, a výsledek musí prověřit certifikovaný a autorizovaný znalec. Z našich dat vyplývá, že v Jičíně by v současné době neměl při žádosti o odpojení projít žádný dům," shrnul místostarosta.

Ekologické dopady při podobném rozhodování by podle něj měly být zohledněny, a to v zájmu všech obyvatel města s ohledem na riziko zvyšování emisí v ovzduší. "Pokud lidé někde topí lokálně, tak je otázka, jestli ušetří, ale hlavně dochází k tomu, že se sníží kvalita ovzduší, která je teď v Jičíně velmi dobrá. Je tu nižší podíl prachových částic než jinde. Největší zátěž pro ovzduší způsobuje spalování uhlí v lokálních topeništích, kde mají nekvalitní kotle. V Jičíně je asi čtyřicet procent obyvatel města napojeno na centrální zdroje tepla a podle mého názoru je tato skutečnost jednoznačným příspěvkem s ohledem na kvalitu ovzduší. A na to bychom měli brát zřetel," míní Hamáček.

Správa nemovitostí města Jičína podle ředitele Pavla Bílka v minulých letech investovala miliony korun do modernizace plynových kotlů a technicky dokonalých hořáků. Díky tomu také snížila množství emisí.

Správa provozuje velké blokové kotelny i několik menších zdrojů, ty největší jsou v lokalitě u stadionu, dále na Novém Městě Sever poblíž mateřské školy Máj a v areálu bývalého zahradnictví na Novém Městě.

Provoz té poslední však bude postupně v následujících dvou letech ukončen. "Nahradí ji nová kotelna na sídlišti Na Jihu, kde dojde k přestavbě současné předávací stanice Jih," upřesnil Bílek. Další městské kotelny fungují v areálu čtvrté základní školy a gymnázia, v prostoru radnice na Žižkově náměstí, v budově Komerční banky, v objektu bývalého sídla VZP a České spořitelny u autobusového nádraží a městská organizace spravuje i některé kotelny v bytových domech. (jn)