Sobotka - Příběh jedné lékárny a s ní i osudy lékárníků a jejich vztah k městu přináší nově vydaná kniha Sobotecká lékárna. Publikace mapuje dvě stě let starou historii podniku, který ve městě pod Humprechtem funguje od roku 1817 prakticky nepřetržitě až do současnosti.

Při psaní knihy se sešla dvojice autorů, archivář a historik Karol Bílek a učitelka a vlastivědná autorka Olga Bičišťová, kterým se díky pátrání v archivech i v soukromých fondech a sbírkách podařilo najít dostatek historických pramenů, aby mohli shrnout dějiny sobotecké lékárny a lidí, kteří s ní byli spojeni. Knihu v rozsahu osmdesáti stran vydali vlastním nákladem a k dostání je v městském informačním centru a v městské knihovně na náměstí Míru.

"Je pozoruhodné a určitě to nebývá všude zvykem, že se lékárenská živnost udržela na stejném místě od vzniku až po současnou dobu, tedy dvě stě let. Živnost zůstávala v majetku lékárníků, samozřejmě do doby, než jim ji stát sebral. Ale i potom tady lékárna dál působila a fungovala pod městem, takže tradice se udržela a drží se dodnes," přiblížila Olga Bičišťová.

Z historických dokumentů vyplývá, že lékárna U Strážného anděla v Sobotce byla z rozhodnutí vysokého gubernia povolena dekretem v květnu 1815 a koncese k jejímu provozování byla udělena Antonínu Fierlingerovi, po němž živnost převzal jeho syn Antonín František Fierlinger, jehož zásluhou Sobotka v 19. století získala od malíře Josefa Mánesa návrhy na výzdobu praporu sobotecké národní gardy a stropu zdejšího divadla, které vzniklo na místě bývalé solnice. Protože se nepodařilo dosud najít žádné doklady o fakturaci, Mánes své výtvarné návrhy vytvořil pro Sobotku nejspíš zdarma, pravděpodobně z vděčnosti k Fierlingerovi, s nímž se znal a u něhož pobýval.

"Dějiny sobotecké lékárny původně vycházely jako seriál ve Zpravodaji Šrámkovy Sobotky, ale protože toho materiálu bylo postupem času stále víc a víc, tak jsme si řekli, že by stálo za to veškerý text soustředit do ucelené podoby a vydat malou knížku. Byla to zajímavá práce, čerpali jsme například i z kroniky lékárny a tam se uvádí, že svého času fungovala i jako poptavárna. Když někdo přijel do Sobotky, tak většinou zamířil do lékárny, kde našel veškeré informace. A další věc, která mě zaujala, že lékárníci většinou hráli ochotnické divadlo, že se zapojovali do spolkového života ve městě," líčí Olga Bičišťová. (jn)