Kopidlno - Hana Jampílková z Mlýnce u Kopidlna na sebe upozornila už před deseti lety, kdy jako žákyně kopidlenské základní školy sbírala úspěchy na mezinárodních soutěžích ve výkonnostním psaní na klávesnici počítače. Postupem času se začala věnovat fotografování a po několik posledních let zásobuje své příznivce na sociálních sítích zážitky a snímky z cest a vysokohorské turistiky. "Holka od Rumcajse", jak se sama někdy označuje, se nebojí jen tak v pátek sbalit batoh a sama se celý víkend toulat po vrcholcích Tater, kde také vznikla celá řada jejích fotografií přírodních scenérií.

"Na svoje narozeniny v roce 2015 jsem vyrazila s kamarády na východ slunce na Sněžku. Byla jsem zmrzlá, protože jsem ještě nevěděla, jak se obléknout. Od té doby jsem ale začala pravidelně jezdit do Krkonoš, tím jsem poznávala nové lidi, s kterými jsem pak jezdila do Alp a do Tater," naznačuje Hana Jampílková, jak se zrodila její vášeň pro dobrodružství v přírodě. V roce 2017 pak přišla od kamarádů nabídka, že jim chybí jeden člověk do party na cestu po Islandu. "Byla jsem nadšená, že uvidím islandské koně, a tak jsem řekla ano. Tahle výprava na mě udělala takový dojem, že jsem se rozhodla každý rok dát jeden velký výlet."

Následujícího roku tak padla volba na Kanadu. "Vzala jsem si velké sousto, holka z vesnice, která nikdy předtím nic takového sama nezařizovala. Také jsem nevěděla, jak si udělat nějaký plán. Obavy se ale rozplynuly na místě, v informačních centrech tam mají veškeré mapy a dají vám tipy na cesty," svěřuje se mladá cestovatelka.

Právě svůj poslední větší dobrodružný počin, kdy na 25 dnů vyrazila s kamarádem na cestu po národních parcích v Kanadě, představila minulý týden na své vůbec první veřejné přednášce před zaplněným sálem kulturního centra v Kopidlně. Kromě promítání snímků z výpravy ji pojala také jako soubor tipů pro ty, kteří by měli chuť něco podobného podstoupit. Vylíčila tak například problémy s hygienou nebo setkání se strážci tamních kempů. Přiznala, že v přírodě ji provázely obavy z medvědů, zejména při přenocování mimo oficiální tábořiště. Žádného nakonec nepotkala, všude jsou prý ale například velmi drzé veverky a otrlí jeleni.

"Pokud chcete vidět víc než jen profláklá místa a zabrousit i tam, kde nejsou lidi, musíte třeba 40 kilometrů po cestě s výmoly, kde obyčejné auto dostane pořádně zabrat. Rozhodně se hodí půjčit si SUV, i když na spaní třeba není ideální," podělila se o svoji zkušenost. (zan)