Jičín - Barokní krajina je téma, které významně rezonuje jak mezi laickou, tak odbornou veřejností.

Z hlediska dějin umění jsou nejčastěji sledovány esteticky motivované úpravy krajiny v blízkosti vrchnostenských sídel a klášterních areálů, a to zejména v podobě zahrad či sofistikovaných krajinných i krajinně-urbanistických kompozic. Ovšem barokní krajina byla zároveň prakticky organizovaným a bohatě hospodářsky vytěžovaným celkem, akumulovala různé druhy podnikání a byla intenzivně zemědělsky využívaná. Oba tyto aspekty, jak estetický, tak hospodářský, bývaly propojeny s určitou osobou, rodem či církevním společenstvím, a vztahovaly se tedy i k určitému správnímu celku - panství. Krajina se díky nim mohla stát výsadním prostředkem prezentace majitele panství, jeho estetických nároků, hospodářské zdatnosti a nezřídka i duchovních a filozofických názorů.

Velmi příhodný prostor pro interpretaci a hledání podoby krajiny určitého území v raném novověku nabízí bývalá panství rodu Šliků ve východních Čechách (Kopidlno, Veliš-Vokšice, Staré Hrady, Jičíněves). Jeden z jejich majitelů, František Josef Šlik ('-1740), spravoval tato území nepřerušeně téměř 60 let, přičemž právě jeho dlouhý život umožňuje poměrně dobrý náhled nejen do mentality barokního šlechtice, ale i jeho vlivu na utváření určitého krajinného celku. Osobní příběh majitele a správce rodových panství se stane východiskem pro březnovou přednášku Jičínské besedy, v níž budou různé podoby krajiny panství dány do souvislostí s životními etapami a společenskými rolemi jeho majitele.

Přednášku nazvanou František Josef Šlik a krajina jeho panství přednese přední odbornice na tuto problematiku, kunsthistorička Lucie Rychnová, v pátek 29. března od 18 hodin v Porotním sále jičínského zámku. Přednáška bude vycházet z její dizertační práce, která je v odborných kruzích vysoce ceněna a studentům vysokých škol je již zařazována do seznamu povinně studované literatury. Nenechte si proto tuto zajímavou přednášku ujít. Pavel Kracík