Jičín - Jak se utvářela podoba krajiny v okolí kopce Veliš v barokních časech, kde v té době vyrůstala řada pozoruhodných sakrálních i hospodářských staveb, líčila posluchačům besedy na jičínském zámku historička umění Lucie Rychnová.

Přiblížila jim Františka Josefa Šlika ('-1740), který byl hlavním budovatelem někdejšího panství, rozkládajícího se na území, pro které se vžil název Mariánská zahrada. Ta se utvářela zejména za doby, kdy rozsáhlé dominium v okolí Kopidlna, Jičíněvse, Starých Hradů a Vokšic spravoval právě František Josef Šlik, který si ke spolupráci přizval i významné architekty své doby. V průběhu několika desetiletí tak vznikl lesními průseky propojený věnec kaplí, venkovských kostelů a rezidencí. Tato kompozice vyjadřovala duchovní symboliku a zbožnost majitele panství a střídmou monumentalitou a okázalostí některých hospodářských dvorů a zemědělských usedlostí jej také reprezentovala a současně plnila i úlohu ekonomických center, důležitých pro prosperitu celého panství. K nejznámějším barokním stavbám Mariánské zahrady patří kaple Loreta, kaple sv. Anny, kaple sv. Anděla Strážce, kaple Božího hrobu, sýpky ve Vokšicích a ve Střevači, kostel sv. Jakuba v Kopidlně nebo zámky v Jičíněvsi a ve Vokšicích. Lucie Rychnová přiblížila osobní život Františka Josefa Šlika i jeho kariérní dráhu a také hospodářské, náboženské a geografické poměry na jeho panstvích.

Vyzdvihla, že osobnost Františka Josefa Šlika a jeho vztah k rodovému panství formovalo už od dětství rodinné zázemí, například silná zbožnost rodičů, spojená s kladným vztahem k spiritualitě žebravých řeholních řádů, zejména kapucínů. Právě tyto okolnosti měly nejspíš nemalý vliv na mentalitu nejprve dospívajícího a nakonec stárnoucího šlechtice, který po celý život cílevědomě rozšiřoval své východočeské panství, na kterém velmi aktivně budoval promyšlenou krajinnou kompozici. Tato kompozice se v jisté torzovitosti zachovala dodnes. (jn)