Jičínsko - Hrozba sucha jako strašák dál obchází region, stavy podzemních vod jsou i přes srážkově vydatnou zimu nižší, než tomu bylo loni ve stejnou dobu. Hydrologové upozorňují, že pokud nezačne vydatně pršet, letošní rok může být dokonce ještě horší než ten minulý.

Jičínští vodohospodáři přesto nemají obavy, že by obyvatelům obcí po otočení kohoutkem přestala téci voda z vodovodu.

"Snad každý rok se opakovaly problémy se zásobováním vodou v Úbislavicích a v obci Krsmol, kde jsou místní zdroje hodně náchylné na výkyvy počasí. Ale to už by mělo být minulostí, protože vloni jsme tam vybudovali infrastrukturu, která obě lokality napojila na vodu z Nové Paky," říká ředitel Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín Richard Smutný.

Jičínské vodárny, které zásobují pitnou vodou většinu obyvatel okresu, právě kvůli stále naléhavějšímu riziku poklesu hladiny podzemních vod začaly budovat nové sítě. Ty mají propojit páteřní vodovody s těmi, které patří mezi nejohroženější. Do budování infrastruktury vodárny investovaly už miliony korun a další mohutné investice připravují. Díky nim by se voda do obcí ani v případě kritického období sucha nemusela navážet v cisternách.

"Pokud se v obcích Úbislavice a Krsmol v létě opět sníží kapacita místních zdrojů, stačí nám už pouze otočit kohoutkem a vodu si tam můžeme připouštět z Nové Paky. Další problém s nedostatkem vody se pravidelně opakuje v Doubravě u Hořic. V tomto případě jsme uspěli s žádostí o dotaci a nad Hořicemi chceme budovat vodovod, který nám propojí čtyři místní vodovody a na konci této smyčky bude právě i Doubrava. Už máme vydané stavební povolení a pracujeme na soutěžních podmínkách pro dodavatele, výhledově bychom tedy měli vyřešit i Doubravu," shrnul Smutný.

Připouští, že vloni poprvé vyvstal obdobný problém také ve Vysokém Veselí, kam se přes půl roku musela voda navážet cisternou z Jičína.

"První auto s cisternou jsme tam vezli někdy v květnu a poslední tam jelo mezi svátky v prosinci. Dohromady se tam otočilo asi čtyřistakrát a najelo přes deset tisíc kilometrů. Obyvatel Vysokého Veselí se ale nouzová situace nijak nedotkla, protože obec má vodojem, který jsme průběžně zásobovali právě cisternou," vysvětluje.

Aby se vodárny těmto výpadkům do budoucna vyhnuly, začaly i tady projektovat stavbu propojky na bývalý krajský páteřní vodovodní řad, který vede nedaleko, a to na trase od Náchoda přes Hradec Králové, Pardubice a Chrudim. Když by opět nastalo sucho a ve Vysokém Veselí došel zdroj vody, vodohospodáři by znovu jen otočili kohoutkem a tímto způsobem si vypomohli.

Aktuální stav hladin podzemních vod přitom nevěstí nic dobrého. Podle ředitele VOS Jičín jsou dokonce nižší než loni touto dobou. "Na první pohled se zdá, že povrchové toky jsou docela naplněné a že sněhu napadlo v zimě dost, jenže i tak máme pocit, že stavy podzemních vod u našich zdrojů byly loni touto dobou vyšší. V našem regionu sněhu asi nenapadlo tolik, kolik by bylo potřeba, zásoby se prostě dostatečně nedoplnily," míní Smutný.

Jeho slova potvrzuje i Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu. Pravděpodobnost, že Česko opět zasáhne sucho, je podle něj velká, ale zatím není možné upřesnit, v jaké míře. Nicméně potvrzuje, že voda v půdě nebyla ani přes srážkově nadprůměrný prosinec a leden doplněna. V horských řekách je sice díky sněhu vody dost, ovšem v ostatních částech země je jí prý okolo poloviny dlouhodobého průměru.

"Bohužel ani na sníh poměrně bohaté zimní období nedokázalo deficit zásob vod, zejména v podzemních vodách, zcela doplnit. Celkové množství sněhu bylo sice nadprůměrné, ale zejména díky velkým sněhovým zásobám v horských oblastech. V nižších nadmořských výškách se sněhové zásoby vytvořily jen přechodně a v omezené míře. Nestačilo to však k dostatečnému doplnění zásob podzemních vod hlavně na jižní a střední Moravě a v Polabí," konstatuje Daňhelka.

V našem kraji podle hydrologů panuje zatím nejhorší situace v takzvané Urbanické pánvi, která se táhne od Hradce Králové směrem k Chlumci nad Cidlinou.

"I přes současný stav bych problém do budoucna z hlediska zásobování pitnou vodou v našem regionu neviděl, protože maximum všech našich zdrojů a vodovodů chceme propojit, abychom si v případě potřeby mohli mezi jednotlivými lokalitami vypomoci. Jde o investice za desítky milionů korun, některé jsou hotové a na dalších pracujeme," konstatuje Smutný. Například na Hořicku jde o částku kolem padesáti milionů korun, další podobná částka bude potřeba na propojení vodovodu mezi Sobotkou a Kopidlnem.

Na Jičínsku však existují i obce, kde studny nebezpečně vysychají, ale náhradní zásobování obyvatel si budou muset tamní samosprávy zajistit vlastními silami. Řada vesnic totiž není akcionářem Vodohospodářské a obchodní společnosti Jičín, kterou plně kontrolují města a obce v čele s Jičínem. Dnes by se tak možná rády připojily i obce, které v minulosti i v dobách největšího sucha nedostatkem vody nestrádaly, avšak po aktuálních zkušenostech vidí situaci jinak.

"Naše společnost má devětačtyřicet akcionářů a k tomu se staráme o desítku dalších obcí na okrese. I když nejsou akcionáři, dodávku vody u nich smluvně zajišťujeme. Pak je tu ale spousta jiných obcí, z nichž některé by se rády připojily na naši soustavu vodovodů. Při každé další žádosti je ovšem potřeba nejprve prověřit, jakou má daný vrt kapacitu. Je nepříjemné, když žádosti některých starostů obcí odmítáme, ale na druhou stranu i oni musí pochopit, že nemůžeme další odběratele připojovat bezhlavě. Pak by se mohlo stát, že vodu nebudeme mít ani pro naše stávající zákazníky," vysvětluje ředitel Richard Smutný. (jn)