Jičín - Městské uličky a zákoutí, krajinné scenérie, květinová zátiší nebo pohled do nitra cukrovaru nabízí výstava obrazů malíře Františka Maxe, libáňského rodáka, od jehož úmrtí v březnu uplynulo padesát let.

Průřez dílem vystudovaného architekta si mohou v těchto dnech prohlédnout návštěvníci zámecké galerie v Jičíně. František Max se narodil 16. listopadu 1895 v Libáni. Po ukončení reálky v Jičíně studoval na přání rodičů architekturu na pražském ČVUT, kde navštěvoval také kreslířský ateliér profesorů Oldřicha Blažíčka a Adolfa Liebschera.

Současně docházel do ateliéru malíře Jana Preislera na Akademii výtvarných umění. Po absolutoriu působil jako architekt u pražské firmy Nekvapil. První výstava, kterou uspořádal v roce 1935, měla kladný ohlas u veřejnosti i odborné kritiky. Následně se pak věnoval už pouze výtvarnému umění a do širšího povědomí se zapsal zejména obrazy s motivy pražských zákoutí. V Praze také František Max 18. března 1969 umírá. Pro jeho obrazy je typické zjednodušené pojetí perspektivy a dynamické a hutné nanášení barev na plátno, k čemuž často užíval malířských špachtlí.

Výstava, na které je k vidění řada obrazů s motivy Jičína a Libáně, bude přístupná do 19. května. Patnáct Maxových olejů vystavuje nyní v galerii jičínské muzeum, desítky dalších děl pochází ze soukromých sbírek. (jn)