Hořice - Řinčení mečů a jiných středověkých zbraní se v sobotu rozléhalo nad Hořicemi, kde probíhala ukázka téměř šest set let staré bitvy mezi vojsky legendárního vojevůdce Jana Žižky a opozičního předáka Čeňka z Vartenberka. Bitevní scéna divákům přiblížila události z konce dubna roku 1423, kdy se české země zmítaly ve víru husitské revoluce.

Válečné běsnění se nevyhnulo ani Jičínsku, jak dokládá právě bitva na vrchu Gothardu a Žižkovo tažení krajem, v jehož průběhu byly vypáleny například i nedaleké tvrze v Mlázovicích a Kozojedech.

Podle skromných kronikářských záznamů v dubnu 1423 na hořickém vrchu Gothard porazila vojska orebitů pod vedením Jana Žižky a jeho spojence Diviše Bořka z Miletínka oddíly opoziční kališnické šlechty vedené Čeňkem z Vartenberka, po jehož boku stáli mimo jiné Jindřich Berka z Dubé nebo Arnošt Flaška z Pardubic.

Bitva, v níž proti sobě stanulo několik tisíc bojovníků, trvala prý asi tři hodiny a klíčovou roli snad sehrál vyčerpávající výstup útočící panské jednoty na vrch Gothard, zatímco slepý hejtman v rozhodující chvíli vyslal proti nepříteli do protiútoku méně unavené zálohy. Žižka totiž zaujal se svými vozy postavení nahoře na návrší, takže těžkou zbrojí obtíženým příslušníkům panské jednoty nezbylo patrně než sesednout z koní a proti nepříteli pokračovat pěšky do strmého svahu. Když se unavení muži v těžkém brnění přiblížili k vozové hradbě, protivník je zasypával šípy ze samostřílů a municí z ručnic. Navíc první hřmící salvy přiměly nepřivázané koně útočícího panstva k útěku z bojiště. V následné prudké vřavě pak husité získali převahu a překotně ustupující unavené oddíly českých pánů rozprášili a zdecimovali.

Víkendový historicky laděný program v Hořicích pod názvem Žižkovo slepé vítězství nabídl divákům nejen bitevní scénu, ale také ukázky starých řemesel, šermířských střetů a komentované představení dobových zbraní a zbroje husitských bojovníků a přiblížil způsoby rytířského boje a tehdejšího válečnictví. (jn)