Jičín - "Na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev obyvatelstva zřizovány buďte politickými obcemi veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou vnitřní hodnotu." Před sto lety, přesně 22. července 1919, vydal tehdejší československý parlament první zákon o veřejných knihovnách obecních.

Na jeho základě musela každá obec v mladé republice zřídit a provozovat vlastní knihovnu. Letos, v roce stého výročí knihovnické legislativy, připravila Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně výstavu, která mapuje uplynulé století knihovnictví na Jičínsku. K nahlédnutí je v Galerii radosti až do konce srpna.

"Výstavu jsme rozdělili na dvě části, a to samotný Jičín a pak celý region Jičínska. Knihovnictví v Jičíně samozřejmě nezačalo rokem 1919, protože už předtím měla řada spolků každý svoji knihovnu, byť čítala třeba jen desítky svazků. V kronice jsem vypátrala, že od roku 1919 se tyto spolky střídaly ve službě veřejnosti do té doby, než byl postaven Studentský dům, jehož jedno křídlo bylo určeno právě pro veřejnou městskou knihovnu," vysvětluje knihovnice Iva Rodrová, která výstavu se svými kolegyněmi připravila.

Bývalý Studenstký dům je sídlem jičínské knihovny až do dneška, využívá však všechny jeho prostory, a v plánu je dokonce přístavba. Výstava přibližuje například proměny domu ve fotografiích, zápisy z kroniky, změny názvu knihovny, ale i konkrétní artefakty jako knihovnické lístky, formuláře, seznamy přírůstků a také je k vidění autentická legitimace člena Studentského domu v Jičíně z roku 1947, kterou věnoval univerzitní profesor Robert Kvaček.

Druhá část výstavy mapuje vývoj knihovnictví v celém regionu. "Po přijetí zákona měly obce během několika let zřídit vlastní knihovnu, většinou jako první byly ty, které měly školu, a poslední pak nejmenší obce, které ani neměly k dispozici vhodné prostory," vysvětluje Iva Rodrová.

V pozdější době knihovnictví odráželo politické změny, a tak v regionu vznikal od šedesátých let například střediskový systém knihoven, kdy jedna větší obec obsluhovala několik menších. Střediskovou funkci plnily vedle Jičína, Nové Paky a Hořic také například Sobotka, Lázně Bělohrad a Libáň, od osmdesátých let pak i Kopidlno, Miletín, Vysoké Veselí, Ostroměř a Železnice. V roce 1990 fungovalo na Jičínsku 129 místních knihoven, 13 knihoven s profesionálním knihovníkem a jedna knihovna okresní. Střediskový systém zanikl po roce 1997.

Dnes zřizování a provozování knihoven závisí na jednotlivých samosprávách obcí, metodicky jim pomáhá regionální oddělení knihovny v Jičíně, na jehož činnost přispívá Královéhradecký kraj. V nejmenších knihovnách se vedle vlastních fondů postupně střídají i výměnné soubory knih, které za finančního přispění obcí sestavuje právě regionální oddělení v Jičíně v celkovém počtu dva a půl až tři tisíce nových titulů ročně.

"Pokud bychom měli započítat i několik specializovaných knihoven, dojdeme k celkovému číslu 81 knihoven, které na okrese Jičín fungují v současné době. Je ale třeba vzít v úvahu, že to mluvíme jen o knihovnách registrovaných na ministerstvu. Vedle nich existuje i řada knihoven třeba školních a nebo jde o pobočky bez vlastní registrace, takže celkový počet fyzických knihoven na Jičínsku je zcela určitě ještě vyšší," poukazuje Helena Vejvarová z regionálního úseku jičínské knihovny.

Na výstavě mohou lidé porovnat i počty čtenářů a svazků v jednotlivých knihovnách v průběhu let. Výstava v jičínské knihovně je přístupná v otevírací době až do konce srpna. Oslavy pak vyvrcholí výročním jarmarkem v sobotu 31. srpna. (zan)