Jičín - Osm kostek s lesklým mosazným povrchem, na němž jsou vyražena jména a data narození osmi Jičíňáků zavražděných nacisty za druhé světové války, zdobí od soboty dlažbu Žižkova náměstí. Do chodníku před domem čp. 6 v centru Jičína je zasadil německý umělec a aktivista Günter Demnig.

Kameny zmizelých, jak jsou speciální dlažební kostky nazývány, se stávají trvalou připomínkou členů místní rodiny Steinerových, které nacisté v polovině minulého století odvlekli do koncentračních vyhlazovacích táborů a tam je zavraždili.

"Připomínáme si dobu, kdy se běžně stávalo, že lidé byli trestáni nikoliv za to, co udělali, ale za to, jak se narodili a kým byli," uvedl Charles Wiener, jeden z účastníků sobotní pietní slavnosti v centru Jičína a také příbuzný rodiny Steinerových.

Neobvyklou událost podpořilo i vedení města. Podle jičínského místostarosty Petra Hamáčka oceňuje iniciativu všech, kdo se snaží, aby hrůzy holokaustu neupadly do zapomnění. "Jsem rád, že se Jičín zapojuje mezi města s Kameny zmizelých. Dnes se stáváme součástí velké celoevropské sítě. Holokaust se řadí k vůbec nejhorším událostem v dějinách lidstva. Čím víc si budeme tyto hrůzy připomínat, tím větší bude naděje, aby se něco takového už nikdy neopakovalo," prohlásil místostarosta. A tím horší pozici budou mít podle něj i ti, kdo holokaust popírají.

Sobotní slavnost nezůstane ojedinělým aktem, protože Jičín souhlasil s umístěním i dalších Kamenů zmizelých. V blízké době by měly být další tři speciální dlažební kostky vsazeny do chodníku před domem čp. 93 na Valdštejnově náměstí na paměť rovněž nacisty zavražděné rodiny Hahnových.

S iniciativou pod názvem Kameny zmizelých, nebo také Stolpersteine, přišel Günter Demnig, který první kámen umístil v Německu v roce 1992. Od té doby jich bylo v řadě měst Evropy odhaleno už na 67 tisíc.

Steinerovi žili v Jičíně od začátku dvacátého století, na dnešním Žižkově náměstí provozovali obchod s textilním zbožím a galanterií. Jejich běžný život tragicky ukončil totalitní nacistický režim, který židovskou rodinu v lednu 1943 železničním transportem spolu s dalšími obyvateli Jičína přepravil do Terezína a o něco později do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, odkud se už nikdy nevrátili. (jn)