Jičín - Listopadové setkání Jičínské besedy bude věnované poměrně atraktivnímu tématu, kterému však byla dosavadní historiografií věnována spíše jen okrajová pozornost, a sice tajným nekatolíkům a heretikům na šlikovských panstvích v první polovině 18. století.

První třetina 18. století se z hlediska náboženských poměrů vyznačuje novou a poměrně silnou snahou o potření tajného nekatolictví. Impulzem pro tuto fázi rekatolizačního úsilí byly zejména protestantské misie ze sousedních zemí a související rozvoj zakázané náboženské praxe. Obyvatelstvo evangelického vyznání bylo sice v letech 1649-1650 sérií protireformačních dekretů vyzváno k obrácení, či opuštění země, ovšem značná část si zvolila cestu konverze, nadále přežívala v "podzemí" a byla v kontaktu s tajnými kazateli z ciziny. K vymýcení těchto jevů nepomohlo ani systematické působení řádů a misií, ani založení biskupství v Litoměřicích (') a Hradci Králové (').

Velmi zajímavý pohled do problematiky konfese a rekatolizace této doby nabízí šlikovská panství na Jičínsku. Na počátku 18. století se zde vedle sebe objevily hned dva "druhy" tajného nekatolictví. První skupinu nekatolického vyznání představují tajní protestanti, kteří byli pravděpodobně ve spojení s emisary z protestantských zemí či vlastnili literaturu téže provenience. K některé z těchto protestantských konfesí se často v rámci svých komunit vědomě hlásili.

Na šlikovských panstvích může tento druh tajného nekatolicismu představovat rodina češovského myslivce Tomáše Svobody a jeho dramatický příběh, který byl natolik přitažlivým námětem, že našel ohlas v ikonickém (a později ideologicky zneužívaném) díle Aloise Jiráska Temno. Odlišnou formu tajného nekatolictví, a pomyslně "druhou" skupinu nekatolíků na šlikovském dominiu, představují skupiny obyvatelstva, které se sice mohly hlásit k starší utrakvistické či bratrské tradici, ovšem časem vyvinuly vlastní liturgickou praxi vzdálenou nejen katolické, ale i protestantské ortodoxii. Ty bychom mohli souhrnně nazvat blouznivci či heretiky. K těmto blouznivcům pravděpodobně na počátku 18. století patřila skupina obyvatel, která pořádala tajné bohoslužby uprostřed lesů ve zchátralém kostelíku nedaleko zaniklé vsi Kříženec, což vedlo k hned několika incidentům, do nichž byla zapojena jak vrchnost, tak církevní představitelé.

Oba případy je velmi zajímavé porovnat a zasadit do kontextu náboženské a kulturní situace na šlikovském dominiu první poloviny 18. století a v neposlední řadě také uměleckého a stavebního dění. O tomto zajímavém tématu bude přednášet renomovaná česká historička umění Lucie Rychnová, která se nejen dlouhodobě věnuje barokní komponované krajině, ale je především přední odbornicí na historii šlikovských panství na Jičínsku. Její přednáška nazvaná "Tajní nekatolíci a heretici na šlikovských panstvích v první polovině 18. století" zazní v pátek 22. listopadu od tradičních 18 hodin v Porotním sále jičínského zámku. Pavel Kracík