Jičín - Už jen pár týdnů zbývá majitelům psů, aby splnili svou zákonnou povinnost, protože od ledna by měl být každý pes opatřen takzvaným mikročipem. V opačném případě se chovatelé vystavují riziku pokuty ve výši až dvacet tisíc korun. Komora veterinárních lékařů přitom odhaduje, že povinnost dosud nesplnily stovky tisíc chovatelů. V ordinacích tak očekávají velký nápor žadatelů.

"Chovatelům různými cestami už řadu měsíců připomínáme povinnost nechat své psy u veterinárního lékaře označit čipem. V tuto chvíli nejsme schopni ale říct, kolik z nich tuto povinnost dosud nesplnilo. Existují různé odhady, podle některých to mohou být stovky tisíc až milion chovatelů," říká mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček.

A právě tato nejednoznačnost ilustruje stav, který podle některých zvěrolékařů i majitelů psů v Česku v této věci aktuálně panuje. Ministerstvu i vládě vyčítají, že dosud neexistuje jedna celostátní databáze, která by očipované psy evidovala a například v případě ztráty zvířete rychle pomohla dohledat majitele. Registrů je totiž hned několik, a navíc chovatelé nejsou povinni svého čtyřnohého přítele ani po očipování někde zaregistrovat. Takže nové nařízení podle nich z nemalé části ztrácí smysl.

"Ani my opravdu nevíme, kolik je ještě neočipovaných psů. Pravdou je, že z některých obcí nám starostové volají a chtějí vědět, kdo všechno čipování a registraci provádí. V Česku je asi 4300 praktických veterinárních lékařů, ale samozřejmě ne všichni psy čipují. Někteří ošetřují třeba jen hospodářská zvířata. Odhaduje se, že v celé republice je asi dva miliony psů. Z toho asi sedm set tisíc očipovaných eviduje naše komora, dalších sto tisíc může být v databázi Českomoravské kynologické unie, ale existují i další databáze. S velkou pravděpodobností lze předpokládat, že v tuto chvíli je očipovaných něco přes milion psů. Ale přesný počet skutečně neznáme," líčí Karel Daniel, viceprezident Komory veterinárních lékařů.

Není to však jediná nejasnost, podle oslovených lékařů panuje chaos i kvůli výkladu zákona. Někteří totiž tvrdí, že povinné očkování psa proti vzteklině bude po prvním lednu platné pouze v případě, že je pes zároveň označený mikročipem.

Podle jiných nikoliv, protože platnost posledního očkování může být aktuální třeba až do poloviny příštího roku.

"Do konce roku se už asi všechny psy očipovat nepodaří, nicméně ustanovení zákona v tuto chvíli říká, že vakcinace proti vzteklině u psa, který není nezaměnitelně identifikovaný, nebude od ledna platná. Můj názor je takový, že pokud byl pes v tomto roce vakcinován proti vzteklině, ale ještě nebyl očipován, tak po dobu trvání imunity, což může být třeba ještě sedm měsíců, se nic neděje. Nevěřím tomu, že by takový majitel psa mohl být po 1. lednu sankcionován," míní Daniel.

Označení psů mikročipem provádějí soukromí veterinární lékaři, kteří jsou oprávněni vykonávat veterinární léčebnou a preventivní činnost. Jejich seznam vede Komora veterinárních lékařů. Dlouhodobě je označení psa a také kočky či fretky čipem povinné v případech, že s nimi majitel cestuje do zahraničí, a v některých městech tuto povinnost na lokální úrovni už roky ukládají místní vyhlášky. Povinná evidence psů funguje ve většině zemí Evropské unie.

Čipování představuje úkon srovnatelný s injekční aplikací. Mikročip o délce zhruba jednoho centimetru je sterilně aplikován pomocí jehly do podkoží zvířete. Obal je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso. Za psa bez označení přitom bude hrozit ve správním řízení pokuta až 20 tisíc korun.

Často kritizovaná absence jednotné celostátní databáze čipovaných psů by se měla dořešit v průběhu nejbližších dvou let. Od roku 2022 by měl totiž podle mluvčího veterinární správy Petra Vorlíčka fungovat státní registr.

"Bez jednotného registru je čipování zatím jen takové polovičaté. Dnes máme asi deset různých registrů, navíc některé si vedou přímo magistráty měst. Je v tom galimatyáš. V roce 2022 by se to sice mělo změnit, ale v té době bude v různých registrech evidováno už asi devadesát procent očipovaných psů. A je obrovská otázka, jestli se pak podaří majitele přimět k tomu, aby je do toho národního registru dodatečně přihlásili. Mělo se to řešit souběžně, tady stát zaspal," tvrdí zástupce Komory veterinárních lékařů.

Narůstající nápor žadatelů v ordinaci s blížícím se koncem roku očekává například i jičínský veterinární lékař Vlastimil Čermák. "Počet klientů postupně narůstá, ale hlavní vlnu toho náporu očekávám těsně před koncem roku," říká. Také on se domnívá, že zatím není problematika značení psů dobře domyšlená. "Zatím je to poněkud nedotažené, protože zákon stanovil povinnost čipování, ale už neříká, že se čipované zvíře musí také registrovat. A bez té registrace čipování postrádá smysl," poznamenal Čermák.

Zavedení povinného označení všech psů by mělo do budoucna veterinárním inspektorům usnadnit identifikaci psů a tím zefektivnit monitoring chovů a kontrolu dodržování předpisů chovateli. Stát si slibuje, že tím znesnadní život zejména problematickým chovům velkého množství zvířat, takzvaným množírnám. Identifikace podle veterinární správy může být přínosná také v případech krádeží psů, když zvíře zaviní dopravní nehodu, zraní člověka nebo způsobí jinou škodu. A zatoulané zvíře by mělo mít větší naději, že se vrátí ke svému původnímu majiteli. (jn)