Jičín – Pár let zpět přednášel v Jičíně na pozvání Jičínské besedy etnolog a folklorista Petr Janeček o takzvaném pérákovi, záhadné a v různých koutech země obávané mytické postavě za druhé světové války. Legenda se v 50. letech nevyhnula ani Jičínu, v místních podmínkách však k jejímu šíření přispěly skutečné události. Zasloužil se o to uprchlý voják z jičínských kasáren.

„Jičínské události jsou pozoruhodné a významné tím, že jde o zcela ojedinělý případ, kdy za vznikem, respektive znovuoživením tohoto folklorního fantoma a nejslavnější české mytické postavy 20. století stály skutečné události a kriminální jednání skutečné osoby. Osoby, která se charakterem svého jednání i místem, kde k němu docházelo, až neuvěřitelně nápadně přiblížila charakteru této slavné folklorní postavy,“ poukazuje jičínský badatel Pavel Kracík, který je jedním z aktérů nedávno uvedeného televizního dokumentu. Natáčel se v Jičíně těsně před vypuknutím koronavirové pandemie a ke zhlédnutí je na stránkách televize Seznam.

Dokument stručně prezentuje zajímavé výsledky nedávného folkloristického výzkumu, jenž odhalil pozapomenutý, leč ve vzpomínkách řady jičínských pamětníků dosud živý folklorní fenomén jičínského péráka, který si vysloužil i samostatnou rozsáhlou kapitolu v monografii Petra Janečka Mýtus o pérákovi: Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou.

„Kauza jičínského péráka je dokumentována více než čtyřmi desítkami vyprávění, což z ní činí nejdůkladněji dokumentovanou lokální variantu péráka na území České republiky,“ podotýká folklorista Pavel Kracík, který plánuje tomuto tématu v nejbližších letech věnovat samostatnou knížku.

V Jičíně byl pérák vykreslován jako voják uprchlý z místních kasáren, který s pomocí pružin na nohou vykonával velké skoky, díky nimž snadno překonával ploty zahrad a balkony v patrech, kde potom z legrace a pro potěchu děsil lidi a kradl prádlo, nezřídka dámské. Nahlášené skutečné krádeže však svědčily o tom, že minimálně část pravdy se v těchto groteskních historkách ukrývá.

„Během rozsáhlého a čtyři roky trvajícího folkloristického i archivního výzkumu se podařilo dohledat oficiální rozsudek nad vojínem Janem Žroutem, který značnou část vyprávění místních pamětníků potvrdil. Současně jsem dohledal rozsudky okresního soudu, které ukazují, že jičínské události byly jen jakýmsi počátkem nešťastné kriminální i osobní dráhy Jana Žrouta. Již pár let po ukončení vojenské služby v Jičíně se po návratu na rodné Litomyšlsko dopustil více než šesti nočních pokusů o znásilnění spojených s vloupáním do cizího objektu. Tedy již žádné nevinné fetišistické krádeže dámského spodního prádla či voyerské nahlížení do domácností, ale přímé útoky na většinou již vdané ženy v jejich domácnosti. I za toto byl Jan Žrout odsouzen,“ popisuje výsledky bádání Pavel Kracík.

„Kauzu vojína základní služby Jana Žrouta se snažily státní orgány co nejvíce zatajit a zamlžit. Představa, že se příčinou několikaměsíční masové paniky, která doslova zachvátila celé okresní město, stalo kriminální jednání vojína Československé lidové armády, jenž opakovaně utíkal na černo z kasáren bez vědomí důstojníků, by nebyla v souladu s dobovou politickou ideologií. I proto byla skutečnost, že takzvaným pérákem byl voják, oficiálními orgány dementována a vydávána za fámu,“ tvrdí Kracík. (zan)

Dokument televize Seznam o pérákovi >>