Hořice - Hořice loni dokončily stavby, které si v několika etapách vyžádaly zhruba 160 milionů korun. Letos město čeká úsporný režim, ale už příští rok by se podle starosty Ladislava Vrby mohlo opět pustit do některé nákladnější akce.

Město loni dokončilo největší investiční projekt v novodobé historii - sportovní komplex s kuželnou a plaveckým bazénem. Jak ho s odstupem času hodnotíte, myslíte, že to byla potřebná a prospěšná akce?

Město před pěti lety prodejem energetických akcií získalo pětadvacet milionů korun a tehdejší zastupitelstvo rozhodlo, že by se za ně měla realizovat výstavba takového zařízení, které by z normálního provozního kapitálu města nebylo možné pořídit. I když menší část zastupitelů, včetně mne, navrhovala zimní stadion, hlasování nakonec vyznělo ve prospěch bazénu, po kterém se v minulosti volalo v pravidelně se opakujících vlnách. Stavba bazénu a kuželny byla sice obrovská a také problematická akce, ale z pohledu dneška jsem přesvědčen, že šlo o akci velice pozitivní. Myslím, že její úspěšnost a prospěšnost lze měřit návštěvností a ta je za první půlrok provozu skutečně vysoká.

Mluví se ovšem i o provozních nákladech...

Věřím, že každý, kdo této problematice jen trochu rozumí, ví, že zařízení tohoto typu může být jen stěží ziskové. A ani nebylo postaveno za účelem nějakého zisku. Ceny energií jsou dnes tak vysoké, že především kvůli nim se ztráta bude pohybovat v rozpětí dvou až tří milionů korun za rok. Říkám to otevřeně a k této skutečnosti se hlásíme od samého začátku. Jaké budou skutečné provozní náklady však budeme vědět až po vyhodnocení celoročního provozu. Zároveň bych ovšem připomněl, že dotujeme i jiná zařízení občanské vybavenosti, třeba v oblasti kultury, kam patří biograf. Ten je dnes díky dotacím držen jen proto, abychom nebyli městem bez kina. Město připlácí na kulturu jako takovou a také nelitujeme těchto peněz. Jde přece o službu obyvatelstvu, aby veřejnost měla možnost vyžití, ať už sportovního, nebo kulturního. Sportovní centrum si svou klientelu našlo, v kuželně se vedle sportovní koulí i populární amatérská soutěž, bazén je celý den vytížen a sauna je také plná, úspěšně fungují i masáže stejně jako squash. Hořičáci mají konečně možnost i tohoto druhu vyžití, samozřejmě to ale něco stojí.

Další velkou a souběžně probíhající investicí za desítky milionů korun byla rekonstrukce části radnice. Obě stavby zřejmě finančně vyčerpaly město na několik let dopředu?

Na radnici jsme opravdu hrdi, jsme rádi, že je konečně opravena a podařilo se díky tomu znovu otevřít divadelní sál, což byl sen několika generací. Sportovní centrum a rekonstrukce radnice nás dohromady rámcově přišly na 160 milionů korun, jde o vůbec největší investice za posledních dvacet, možná třicet let v Hořicích. Nemalá část byla kryta z dotací. Teď samozřejmě bude potřeba zase trochu šetřit a platit dluhy, ale myslím si, že v roce 2007 by nemělo nic bránit tomu, abychom se opět mohli vrhnout do nějaké větší akce.

V poslední době se hovoří o výstavbě dalších velkých sportovišť, zimního a letního stadionu. V jaké časovém období vidíte jejich realizaci reálnou? Zároveň však sílí hlasy, že by se měla věnovat pozornost i jiným sférám života ve městě, než je sport. Souhlasíte s tím?

Otázka je přesně položena a vystihuje situaci. Na tohle téma bude samozřejmě probíhat velká diskuze. Menší atletický stadion s 250metrovým oválem a sektory pro jednotlivé disciplíny vedle sportovní haly gymnázia u obchodní akademie máme ve fázi projekce. Přibližné náklady se odhadují na osm až deset milionů korun, což by bylo realizovatelné v poměrně krátké době. Byl bych rád, aby se stavba moderního venkovního sportoviště zahájila v roce 2007. Pochopitelně se pokusíme získat peníze z různých zdrojů i formou dotací.

Co se týká zimního stadionu, v případě realizace právě menšího atletického oválu by ho bylo možné situovat do stejné lokality. U zimního stadionu bych se přikláněl k výstavbě kompletně kryté haly, protože všechna otevřená kluziště trpí například povětrnostními vlivy, padajícím listím na plochu a podobně. Prakticky všechny zimní stadiony se zastřešují i s ohledem na další možné využití v období mimo sezónu.

Po letech zkušeností s působením na radnici jsem přesvědčen, že je možné realizovat ledasco, ale je nutné počítat s již zmiňovanou ztrátovostí, protože ani zimní stadion nebude v kladných číslech. Na misku vah se tak musí dát i výše provozních dotací. Například, aby místní tělovýchovná jednota mohla vůbec fungovat, bude nutné jí pomoci. Dopad na náklady z důvodů navýšených cen energií je přímo zdrcující. Říkám to proto, aby se dobře spočítalo, zda může město utáhnout všechny požadavky. Město se musí rozvíjet komplexně. Například dopravně, nebo pokud chceme přitáhnout turisty, je potřeba jim něco nabídnout, musíme mít v pořádku památky, musíme mít odpovídající muzeum atd. A to je jen malý výsek všech potřeb města.

Počítá se tedy i s rozvojem a podporou kultury a cestovního ruchu? Vždyť právě rozšíření muzea, které postrádá stálou expozici a další standardní zázemí, se plánuje už desítky let. Dojde i na něj řada?

V současné době existuje návrh, velmi velkorysá studie přestavby muzea, která předpokládá vznik nového informačního centra ve městě. Nové depozitáře a výstavní plochy jsou navrženy skutečně moderně a město se tím bude podrobně zabývat. Konkrétně na muzeum bychom chtěli získat peníze z fondů Evropské unie. Jsem členem Kongresu místních a regionálních samospráv ve Štrasburku při Radě Evropy a jsem dobře informován o finančních prostředcích, které bude možné získat od roku 2007. Těch bychom samozřejmě chtěli využít.

I v minulosti jste řekl, že díky sochařsko-kamenické tradici skýtá rozvoj cestovního ruchu velký potenciál. Daří se naplňovat tento předpoklad?

Daří se částečně. Věnovali jsme už dost peněz na opravu památek, a to i díky dotacím. Patříme mezi města, která se obnově historického odkazu velmi věnují. Postupně se dávají do pořádku všechny kulturní památky, které v Hořicích jsou, a považujeme to za dobrou investici. Musíme ale ještě pokračovat a vybudovat nebo zlepšit přístupové cesty, turistické okruhy pro pěší a cyklisty, zajistit parkoviště na Gothardě. Měli bychom využít i toho, že do sportovního centra jezdí lidé z poměrně velké spádové oblasti, a chtěli bychom je ve městě udržet také k návštěvě dalších zajímavých míst.

Také jste věřil, že město získá nová pracovní místa příchodem investorů. Jaká je dnes situace?

Měli jsme tu řadu firem na doporučení vládní agentury CzechInvest, která nás má stále v evidenci, ale nepodařilo se žádného zahraničního investora získat. Důvody odřeknutí byly různorodé. Vyhověli jsme tedy zájmu českých firem, konkrétně Olpranu a Swellu, a jednu nabízenou lokalitu jsme jim prodali. Společnost Olpran by měla letos postavit montážní halu na výrobu jízdních kol. Slibujeme si, že proti dnešnímu stavu zvýší v místním závodě počet pracovních míst asi o dvacet. Druhou část plochy jsme prodali firmě Swell, která uvažuje, že letos nebo v roce 2007 zahájí výstavbu projekční kanceláře. A pozemek naproti vlastní firma Airon, která se také zabývá projekční činností především pro oblast automobilového průmyslu a rovněž do budoucna zamýšlí investovat do nového zázemí. Počet pracovních příležitostí se tak v dohledné době zvýší o pár desítek, nicméně u firmy Swell jde o specifické profese, které spíš obsadí lidé z různých částí republiky. Doufáme ale, že se naplní předpoklad, že když v dané lokalitě kopne jeden, přibudou časem další investoři, a že se nám podaří obsadit i druhou průmyslovou zónu u Milety. Zájem již projevila jistá firma, ale jednání jsou zatím v raném stadiu.

Čemu chcete letos věnovat hlavní pozornost, mám na mysli výdaje z rozpočtu?

Odečteme-li stále vyšší mandatorní výdaje, což je důsledek rostoucího množství agend přenášených ze státu na obce, tak vlastní investiční výdaje budou vcelku omezeny. Na rozvoj zbývá zhruba dvacet pět milionů. Do rozpočtu je navržena řada akcí, které udělat musíme. Jde hlavně o rekonstrukce komunikací, které byly rozkopány kvůli novým rozvodům sítí. To se týká především ulice Vrchlického a Žižkovy. Důležitá je také výstavba komunikace v průmyslové zóně. O dalších akcích rozhodnou sami zastupitelé. Požadavků je za sto milionů. Musíme investovat hlavně do skutečně potřebných a neodkladných záležitostí.

Letos by se měla zahájit poslední etapa dopravního průtahu městem, která si vyžádá výrazné změny na Palackého náměstí. Dojde letos v této souvislosti k demolicím některých objektů?

Zatím jsme nedošli ke shodě s krajskou správou a údržbou silnic o termínu zahájení této stavby, protože Královéhradecký kraj na ni v současné době nemá peníze. Ve spolupráci se správou silnic chceme ale zahájit rekonstrukci spodní části Palackého náměstí, konkrétně křižovatku u Penny Marketu, která je velmi nebezpečná. Letos se tedy nebude nic demolovat, bohužel kraj od nás také nebude nic vykupovat. Celou stavbu jsme totiž připravili do úrovně územního rozhodnutí a v nemovitostech máme uložené peníze, neboť jsme slíbili, že správě pomůžeme s jejich výkupem.

S tím nejspíš souvisí, že se stále čeká na slibovanou rekonstrukci náměstí Jiřího z Poděbrad. Kdy mohou obyvatelé čekat zásadní změny, které by měly středu města vtisknout historizující podobu?

Po Vrchlického a Žižkově ulici a nové komunikaci v průmyslové zóně je pro mě osobně náměstí další prioritou. Připravuje se přestavba zatím spodní části náměstí, kde počítáme s náklady kolem devíti milionů korun. Díky posunutí jedné spojovací komunikace směrem k nově vztyčenému mariánskému sloupu by zde vznikla zcela jiná dispozice pro parkování před radnicí. V další fázi by se rekonstrukce dotkla prostoru mezi mariánským sousoším a kašnou, kde by se měl instalovat meteorologický sloup, a poslední etapou bude úprava stávajícího parku v horní části náměstí. Mělo by také dojít k doplnění veřejného osvětlení do konečné podoby.

Asi nejdiskutovanějším rozhodnutím města byl prodej městské jídelny a přilehlých pozemků obchodnímu řetězci Lidl. Z úst členky zastupitelstva Ivy Šedivé zazněly námitky, že by transakce mohla být kvůli pochybení radnice neplatná.

Podle mého soudu, a také podle názoru právníků, je vše v pořádku. Město při prodeji postupovalo asi rychleji než obvykle, ale ty zásadní kroky byly učiněny, tudíž se neobávám žádných problémů. Ty mohou nastat pouze z důvodu různých odvolání, případně při stavebním řízení a vydání stavebního povolení. A pokud bych měl hodnotit samotný prodej nemovitostí, jsem stále přesvědčen, že nabídka byla natolik lukrativní, že patří do kategorie těch, které se neodmítají. Jestliže vám někdo nabídne, že postaví novou jídelnu místo stávající, která je skoro v havarijním stavu, a k tomu ještě zaplatí dvanáct milionů korun, tak se těžko odmítá. Bez těch dvanácti milionů v rozpočtu by se výrazně zredukovaly investiční možnosti města. Pravdou je, že rozhodnutí o prodeji bylo těsné, což není nikdy dobře. Osobně bych uvítal větší konsensus, nicméně prodej se odhlasoval.

Velký oříšek prý bude představovat udržení současného systému sociální péče ve městě, zejména provoz domova důchodců. Jak bude fungovat poté, až začne platit nový zákon o sociálních službách?

Domnívám se, že bude fungovat tak jako dosud. Je ale téměř jisté, že příští rok, až se bude sestavovat rozpočet, bude nutné dát mnohem více peněz na domov důchodců, než dáváme dnes. Nový zákon přesně nedefinuje, jak peníze od státu za občanem půjdou. Principiálně s novým systémem financování sociální péče souhlasím, ať se člověk sám rozhodne, kterou službu si vybere a zaplatí. Ale jestliže peníze dostane přímo do ruky, tak je to něco jiného, než když za ním půjdou do nějakého sociálního zařízení, do kterého se rozhodne jít. Pokud člověk půjde do domova důchodců, obdrží jasnou informaci, kolik bude za pobyt měsíčně platit, a bude na něm, aby zvážil, jestli peníze od státu použije na zaplacení domova důchodců, nebo tento příspěvek věnuje členům rodiny, případně třeba někomu z ulice, kdo se o něj bude starat. Prováděcí vyhláška by měla přesně stanovit, jak bude tok peněz probíhat. To zatím nevíme.

Přesto si myslím, že když nebudou státní dotace na lůžko v domovech, tak někdo bude muset pobyt na lůžku stejně zaplatit. Zčásti to budou klienti, zčásti město a podílet se bude možná i kraj a stát, protože nějaké přechodné období tu bude muset být. V každém případě mohu garantovat, že nedopustíme, aby došlo ke snížení nebo zhoršení péče o starší spoluobčany, kteří jsou již v domově.

Dlouhodobou slabinou města jsou chybějící plochy pro výstavbu rodinných domů. Jak vypadá situace dnes?

Podrobněji jsme se věnovali územnímu plánu a mě překvapilo, kolik ploch je věnováno pro účely sportu a rekreace. Jde často o místa, která vůbec neodpovídají tomu, aby se tam něco s takovým účelem postavilo. Třeba prostor nad hasičskou zbrojnicí je definován jako území pro sport a rekreaci, přitom by se tam ideálně vešly tři rodinné domy. V jiné části města je roh ulic vyblokován pro rekreační a odpočinkovou oblast a také sem by se možná vešly dva domy. To znamená, že my teď přehodnotíme možnosti některých rozvojových ploch.

Pravdou je, že podpora individuální výstavby je skutečně omezena, ať už územním plánem, nebo technickými možnostmi daného místa, ale současně se domnívám, že situace není tak dramatická, jak se obecně podává. Limitujícím faktorem bývá třeba absence infrastruktury, což nyní řešíme projektem nového vodojemu na Chlumu a rekonstrukcí kanalizace, která je již na úrovni Malátovy ulice. To si vyžádá změnu územního plánu a na ministerstvu zemědělství budeme žádat o dotaci. Díky této investici by se vyřešila otázka zásobování vodou na Dachovech a zároveň i ve Švestkově ulici, kde je území vhodné pro výstavbu třiceti až čtyřiceti domků. Podobně velká lokalita je i v prostoru za sportovní halou gymnázia, u které se nyní staví bytové domy.

Regiony a města se v posledních letech předhánějí v přípravě projektů, s kterými chtějí uspět při žádostech o dotace z evropských fondů. Mají Hořice také nějaký plán?

Domnívám se, že právě k tomu by měl být směřován projekt rekonstrukce muzea. A opravdu velkým záměrem, který chceme zadat do projektové přípravy, je lepší využití rekreačního střediska dachovského koupaliště a jeho nejbližšího okolí. Nabízí se možnost vytvořit zde větší turistické centrum pro širší region Podzvičinska. Myslím si, že v rámci rozvoje cestovního ruchu je veliká šance něco z fondů získat. (jn)

Hořický starosta Ladislav Vrba. FOTO: jn