Již dva tisíce let slaví křesťané Velikonoce. Celý cyklus trvá devadesát dní (čtyřicet dní postu, padesát dní velikonočního období) a je typický tím, že ho provází „seriál“ o Ježíši Kristu. Kdybychom pozorně sledovali jeho příběh, nalezli bychom v něm i svůj vlastní, nebo alespoň inspiraci. Zblízka pohlédněme alespoň na Svatý týden, nejdůležitější část Velikonoc.

Do Svatého týdne vstupujeme branou Květné neděle. V příběhu Ježíše Krista si připomínáme jeho slavný vjezd do Jeruzaléma. Svého mistra vítá dav rozjásaných lidí. Myslí si, že přichází mocný vůdce, který sjednotí dvanáct rozdělených kmenů Izraele, vyžene římské okupanty a nastolí Boží vládu. Nadšení lidu je povrchní. Okouzlení idolem vede k falešnému mínění. Proto je dav schopen volat jeden den „Sláva“ a druhý „Ukřižuj!“.

Na Zelený čtvrtek potkáváme Ježíše v kruhu přátel, se kterými slaví rituální večeři na památku východu Izraele z Egypta. Smysl této večeře proměňuje a my ji známe jako mši. Do našich vztahů můžeme vložit inspirováni tímto dnem stolování jako společenskou událost, ne jen uspokojení biologických potřeb. „Jsme stvořeni nedokonalí proto, abychom se navzájem potřebovali,“ slyšíme z úst moudrých. Jeden druhému sloužíme. To je poselství Zeleného čtvrtka, když Ježíš odkládá svrchní šat a myje učedníkům nohy. Nakonec je Zelený čtvrtek dnem Jidášovy zrady, zrady přátelství.

O Velkém pátku prožíváme s Ježíšem právě tuto smrt vztahu. Podkopnuté nohy jsme měli snad všichni. A upřímně řečeno, nepodkopli jsme je někomu také? Ježíš na kříži odpouští. Velký pátek se pro skoro dvě miliardy křesťanů světa stává dnem odpuštění. Ve slepé uličce mrtvých vztahů se objevuje naděje.

Bílá sobota je dnem, kdy je hlavní hrdina velikonočního příběhu pohřben. Bílá sobota je dnem čekání a trpělivosti. Dokážeme ve chvatu svých všedních dní počkat, být trpěliví, ohleduplní? Jestliže dokážeme odpustit, zahojení ran na duši trvá často mnoho let - cesta smíření.

Ústí v nedělním ránu a i k nám letí dobrá zpráva o naději na plnost života. V příběhu se Ježíš, jak bájný Fénix, objevuje jako vzkříšený.

Přeji vám plodné prožití Velikonoc. Petr Šabaka, kaplan