Jičínsko - Sesuvy zeminy, zaplavená pole, komunikace a také části některých obcí, kde museli hasiči čerpat vodu ze sklepů a studní. Zhruba tak vypadal průběh povodní na Jičínsku, které zasáhly lokální záplavy menšího rozsahu. Velká voda přesto dokázala notně zkomplikovat život obyvatelům některých částí regionu.

Rozvodněná Cidlina a tající sníh z okolních polí přidělaly starosti obyvatelům Vysokého Veselí, kde došlo k znečištění místních zdrojů pitné vody. Lidé tak byli odkázání na pitnou vodu dováženou v cisternách. „Do jímky se zdroji pitné vody pro Vysoké Veselí vnikla povrchová voda. Vodu z vodovodu lze používat pouze jako užitkovou,“ uvedl veselský starosta Luboš Holman před několika dny. Ještě v polovině týdne tak místní obyvatele zásobovala pitnou vodou cisterna, která projížděla obcí.

Záplavy ve Vysokém Veselí, které tam podle Holmana nepamatují ani nejstarší usedlíci, si zároveň vyžádaly také dočasné odstavení tamní čistírny odpadních vod. Potvrdil to náměstek ředitele jičínské vodárenské společnosti Luboš Haken.

Následky jarního tání pocítili například také lidé v povodí Olešky v Roškopově a Ústí u Staré Paky, kde rozvodněný potok opustil své koryto a zaplavil několik sklepů a studní. „Voda tady letos byla opravu výš než obvykle, někde se zastavila až před prahy domů, ale podobná situace se tu opakuje každý rok,“ komentoval průběh uplynulých dnů starosta Staré Paky Eduard Hradecký. Podobně trápila velká voda také Kacákovu Lhotu a dalších téměř dvacet míst na Jičínsku.

V Pleskotech u Libošovic museli řešit i jiné problémy, mohutný sesuv zeminy v délce asi čtyřiceti metrů tam zablokoval příjezdovou komunikaci. Další škody jsou hlášeny z údolí Žehrovky, kde v důsledku zvýšené hladiny Podsemínského rybníka došlo k utržení základní betonové desky nově budovaného bezpečnostního přelivu. „Přeliv je v režimu stavby, nedošlo tam k ničemu, co by mohlo ovlivnit život pod hrází,“ uvedl ředitel Správy ochrany přírody Petr Dolejský.

Například v Miletíně a Rohoznici museli hasiči často i několikrát denně odstraňovat naplaveniny na mostcích a stavidlech v povodí říčky Bystřice, ze které dokonce vytáhli i utonulou srnku.

K protipovodňovým opatřením v podobě budování menších hrází z pytlů přistoupili například v Ostroměři a dalších obcích podél toku Javorky. Zvlášť ve Starých Smrkovicích, kde jarní tání a vydatnější srážky trápí obyvatele každý rok, někdy i opakovaně.

Obec přitom léta marně usiluje o prosazení investice, která by záplavy v obci eliminovala. „Voda tady sice nemá ničivé účinky, ale pravidelně zaplavuje kolem jedenácti domů, které jsou soustavně podmáčeny. První intenzivní jednání se kvůli tomu konalo už v roce 1996 a od té doby se snažíme Povodí Labe a další orgány přesvědčit, aby došlo k nějakému zásadnímu protipovodňovému opatření,“ líčí smrkovický starosta Karel Sýkora. Dodal, že předloni byla sice vyhotovena studie, ale loni už obec na kraji neuspěla s žádostí o grant na zpracování projektu, jenž by se poté mohl stát pokladem žádosti o dotaci na zahájení zemních prací.

„Zatím se nám alespoň podařilo loni Povodí přesvědčit, aby nechalo odstranit rozdělovací jez v Lukách, který způsoboval zpětné vzdouvání vody, což se ukázalo jako přínos,“ doplnil starosta Starých Smrkovic. (jn)