Jičínsko - Vůbec poprvé byla v ucelené podobě veřejnosti představena výzkumná činnost na území Českého ráje. Nejnovější poznatky z oblasti geologie, geomorfologie, archeologie, speleologie, zoologie a dalších přírodních věd přináší sborník nazvaný Pískovcový fenomén Českého ráje.

„Odborná prezentace Českého ráje v takto ucelené podobě tady dosud chyběla. Každý příspěvek je zde publikován i v anglické verzi, zároveň jde tedy i o významný dokument pro případnou mezinárodní vědeckou spolupráci a výměnné pobyty mezi obdobnými institucemi v zahraničí,“ nastiňuje hlavní cíle právě vydané knihy vedoucí správy CHKO Český ráj Lenka Šoltysová, která publikaci představila v sobotu v Ekocentru u Věžického rybníka.

Odborníci, kteří se na jejím vzniku podíleli, doufají, že pomůže otevřít jiný pohled na Český ráj, a to zejména zahraničním badatelům.

„Ostatně jeden z důvodů, proč nedopadla nominace Českého ráje na seznam světového dědictví UNESCO, bylo právě nulové povědomí o Českém ráji mezi odbornou veřejností ve světě,“ podotýká Šoltysová. To by se ale mělo změnit, Český ráj totiž od loňska figuruje v prestižní síti evropských geoparků.

Publikace mapuje nejen skalní města, na které se odkazuje už v názvu titulu, ale i další zajímavosti. Geopark Český ráj je výjimečný i díky bohaté vulkanické činnosti, kterou symbolizuje Kozákov, a dalším geologickým jevům.

„Český ráj je v širším slova smyslu geologickou učebnicí. Většinu geologických jevů zde můžeme pozorovat na velmi malém prostoru. Pokud by chtěl člověk poznat podobné území jinde ve světě, musel by projít mnohonásobně větší rozlohu,“ upozorňuje Lenka Šoltysová.

Většina otištěných příspěvků byla přednesena na semináři, který se před dvěma lety konal v Jičíně u příležitosti festivalu horolezeckých filmů.

„Převratné věci sborník pro vědeckou obec asi nepřináší, jde ale o souhrn výsledků důležitých výzkumů, které veřejnosti poodhalují některá území a zvyšují znalost o nich,“ konstatuje Šoltysová. Konkrétně třeba u Suchých skal, kde se Ústav struktury a mechaniky hornin zabýval studií stability tohoto fenoménu. Geologický ústav Akademie věd se podrobně věnoval geologii a geomorfologii pískovcových skalních měst a mezi zajímavá shrnutí patří studie o jeskynních útvarech, takzvaných puklinových jeskyních, které jsou pro pískovec typické. Největší z nich je v Českém ráji Bartošova pec, o které se je možné ve sborníku dočíst. (jn)