V sobotu 22. dubna se mohla jičínská veřejnost v chrámu sv. Jakuba naposledy rozloučit s hudebním pedagogem, varhaníkem, zpěvákem a dirigentem - PaedDr. Milanem Ročkem.

Málokdo dostal do kolébky tolik hudebních darů jako tento zesnulý muzikant, opravdová osobnost hudebního života Jičína. Dokázal je poctivě rozvíjet již za dob svého studia na jičínském Lepařově gymnáziu a následně též na filozofické a pedagogické fakultě Univerzity Karlovy studiem hudební vědy a výchovy, řízení orchestru a hry na klavír.

Jako pedagog působil na několika školách - na Pedagogické škole v Lomnici nad Popelkou, na katedře hudební výchovy Pedagogického institutu v Liberci, na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem, na Pedagogické fakultě v Hradci Králové a od roku 1973 až do odchodu do důchodu na Lidové škole umění v Jičíně, jako její ředitel.

Jako hudebník měl za sebou velmi bohatý život. V letech 1942-43 byl dirigentem pěveckého sboru a od roku 1949 malého smíšeného sboru v Jičíně, v šedesátých letech byl sbormistrem malého mužského sboru Ještěd a Komorního smíšeného sboru v Liberci, Krušnohorského pěveckého sboru v Teplicích, v sedmdesátých letech vedl Vokální harmonii komorního ženského sboru Pedagogické fakulty v Hradci Králové. V Jičíně založil dětský dechový soubor a byl uměleckým vedoucím a dirigentem Komorního orchestrálního studia.

V roce 1990, po odchodu do důchodu, založil komorní sdružení pro chrámovou hudbu Musica Amabilis, které vystoupilo při různých příležitostech a na mnoha koncertech - v obou jičínských kostelech, v rámci festivalu Jičín - město pohádky, na pohřbech i slavnostech.

Byl rovněž významným sólistou jak ve hře na varhany, tak i jako zpěvák. Ten, kdo absolvoval nějaké církevní, svatební či pohřební obřady mimo Jičín, si mohl velmi často uvědomit, jak kultivovaná byla jeho vystoupení, jak vysokou měla hudební úroveň. Jako regenschori jičínských chrámů sv. Jakuba a sv. Ignáce předával svému okolí hudbu s radostí a vznešeností, hodnými těchto prostorů.

Nesplnila se mu dvě přání. Přál si ještě zazpívat si s Musicou Amabilis v katedrále v Litoměřicích na koncertě, který plánoval několik let a který domluvil na červen letošního roku. Druhé přání se mu splnilo alespoň částečně. Inicioval založení občanského sdružení Ogranum Cantate s cílem pomoci jičínskému arciděkanství při velmi nutné opravě konstrukčně i zvukově unikátního hudebního nástroje - varhan ve chrámu sv. Jakuba v  Jičíně - který tolik obdivoval. První malá dílčí oprava se sice uskutečnila, ale na dalších dlouhodobých aktivitách se již s  tímto občanským sdružením dr. Roček podílet nebude.

Nezůstává však po něm prázdno. Kromě odkazu předaného svým žákům a vzpomínek na svou hru a zpěv po sobě zanechal také dílo skladatelské. Vlastní skladby a úpravy lidových písní dr. Ročka jsou i v repertoáru jičínského smíšeného pěveckého sboru Foerster, se kterým spolupracoval.

Své Ave Maria přednesené Foersterem v chrámu sv. Jakuba v sobotu 22. dubna již ale slyšet nemohl. Bylo však jednou z hudebních kytiček, malým poděkováním za dlouholetý přínos jičínskému hudebnímu životu. PhDr. Čestmír Jung