Jičín - Přesun autobusového nádraží k vlakovému do Dělnické ulice začíná být stále aktuálnější. Jičínská radnice se bude muset budoucím využitím volného prostoru, který zde po přesunu zůstane, vážně zabývat.

Architekt města Radek Jiránek shodou okolností podobu prostoru a jeho budoucí uspořádání řešil už ve své diplomové práci. "Lokalitu autobusového nádraží jsem si vybral, protože byla zajímavá z pohledu urbanismu. To místo mě zajímalo, zvláště proto, že je urbanisticky nedořešené. V 80. letech zde město utrpělo výstavbou nevhodně kompozičně a měřítkově umístěných staveb. Negativně se na tom svým výškovým a prostorovým členěním podepsaly i stavby záhy vystavěné, které potvrdily neuspořádanou strukturu v celém území. Dalo by se říci, že směrem k autobusovému nádraží vytvořily nepřístupnou bariéru," předesílá architekt.

Svojí výškou tyto objekty podle Jiránka umožnily výstavbu i ve vnitřním areálu Jungmannovy a Husovy ulice, kam se dostala budova Českého Telecomu. Celý blok se zastavěl, což je s ohledem na jeho historickou strukturu nevhodné.

Jako architekt města můžete podobu Jičína ovlivnit na řadu let dopředu. Nedávno jste zpracoval studii využití bývalých kasáren v lipách, nyní na vás bude čekat možná ještě složitější úkol, a to podoba lokality dnešního autobusového nádraží. Jak se vaše původní představy v diplomové práci dají skloubit s realitou?

Vše samozřejmě naráží na mnoho problémů. V diplomové práci mohla být řada idylických představ. Nejproblematičtější jsou ale vlastnické vztahy, které jsou nedotknutelné. V asi největším kontrastu s diplomovou prací je využití prostoru bývalého Agrostroje, kde vyrostou tři supermarkety. Je škoda, že tomu město nedokázalo zabránit.

Výstavbě supermarketů tedy nejste příliš nakloněn...

Jeden supermarket zde být mohl. Současné nastavení kompozice, množství a měřítko staveb je pro území nevhodné. Jde o architektonický výraz, který zde zůstane dvacet nebo třicet let. Z pohledu urbanismu je území bývalého Agrostroje velmi komplikované. Není úplně typické pro kterékoliv město, aby se továrny dostaly tak blízko k jeho centru. Už v diplomové práci jsem řešil, jak vzniklý problém vyřešit. Jsou různé varianty, buď se území zachová s tím, že vznikne dělící čára a řekneme, odtud stavíme město. Druhou možností je, že se průmyslová zóna více spojí s městem. Ideální varianta, která se mi jeví jako přínosná, předpokládala, že by se město naopak mohlo rozvíjet směrem do areálu bývalého Agrostroje.

Tímto směrem ale budou pouze supermarkety...

Z hlediska městské kompozice mě mrzí, že se právě možnost využití prostoru pro jiné účely nepodařilo prosadit a město nebylo první, které pozemky koupilo. Pokud však vím, Jičínu pozemky nabídnuty vůbec nebyly, i když je jasné, že by se investice města do sanace a přípravy budoucího areálu finančně nevyplatila.

Určitě by se ale našlo zajímavější a pro město přínosnější využití této atraktivní lokality.

Jaká zde podle vás měla být zástavba, když ne supermarkety?

Myslím si, že zástavba v tomto místě měla být drobnější. Už kvůli tomu, že se město musí směrem do Agrostroje rozvíjet. Měřítko zástavby bude spíš městské, než aby bylo v měřítku průmyslových objektů. Nyní ulice Riegrova a 17. listopadu tvoří jakousi předělovací linii mezi měřítkem města a měřítkem potenciálních průmyslových budov, protože svou velikostí se současná výstavba supermarketů takovému pojetí skutečně podobá.

Jak může radnice výstavbu supermarketů omezovat?

Město má zpracovaný územní případně regulační plán, který přesně stanovuje, jaký druh stavby se v určité lokalitě smí stavět. Územní plán může omezit funkční využití území. Plán regulační může omezit uliční čáru objektu, jeho typ a tvar a také jeho celkový objem. Vzhledem k tomu, že funkce občanské vybavenosti byla v souladu s územním plánem a regulační plán nebyl zpracován, nikdo nemohl majiteli pozemku říct, že zde supermarkety nemůže stavět. Z pozice architekta mohu prosazovat pouze argumenty, subjektivně hodnotící městskou kompozici a vzhled stavby. Ty jsem samozřejmě ve svých vyjádřeních využíval.

Jak by tedy mělo vypadat území na neprodané části, které dnes slouží jako autobusové nádraží?

Studie na lokalitu existují. Počítaly však s využitím místa jako celku, tedy včetně části Agrostroje. Nyní je velmi obtížné definovat, co přesně by mělo být na zbývajícím území. Zmíněné studie nepočítaly s tím, že místo bude předěleno nějakou osou a na zbylé části bude striktně komerční využití.

Město se tedy bude teprve muset nad celou lokalitou zamyslet?

Domnívám se, že je možné vycházet i z mojí práce, tedy vyčlenit areál od komunikace Riegrova směrem k městu. Nyní je na zváženou, zda je to vyhovující právě v kontaktu se vzniklými supermarkety. Mohli bychom využít předpokládaného potenciálu lidí, kteří budou území využívat. Nemá cenu stavět neproniknutelný plot a tvářit se, že zde žádné supermarkety nejsou. Ony tam už zkrátka jsou. První, co návštěvníci při příjezdu na nové autobusové nádraží uvidí, budou nákupní centra. Vytvořme proto příjemnou přírodní bariéru, o které se již delší dobu debatuje, tak dokážeme negativní dojem zmírnit.

Jak si toto oddělení konkrétně představujete?

Už architekt Roman Koucký naznačil určitý způsob, jak by mohla být oblast kolem ulic 17. listopadu a Riegrova řešena. Osobně jsem jeho myšlenku podpořil a dále rozpracoval. Pokud bychom zde dokázali vytvořit přírodní prostor v šířce dvaceti metrů, který má logickou souvislost s meandrem Cidliny na jedné straně a s napojením k rybníku Šibeňák na straně druhé, dokážeme vytvořit nový přírodní pás probíhající Jičínem. Vznikla by tak clona, která dokáže pohltit část dopravního zatížení a navíc bude vyhledávanou oázou. Bude zde mnoho místa k odpočinku a zábavě.

A jak by se měl podle vás naplnit a využít zbývající prostor směrem k městu?

Možná, že by se zde mohly objevit obchodní parterové plochy, tedy přízemní obchody a služby. Můžeme zde vytvořit novou rušnou ulici. Půjde to, protože doposud zde úspěšně funguje celá řada institucí, jako je například soud, Česká spořitelna a Komerční banka. Vše bude takříkajíc napájeno lidmi, kteří využívají supermarkety a nádraží. Pokud by vznikla zelená bariéra, prostor by se od průmyslové zóny odhlučnil a bylo by zde i skvělé bydlení. Přírodní plocha může být zajímavá a příjemná pro obyvatele i návštěvníky města.

Objekt soudu a Všeobecné zdravotní pojišťovny. Obě budovy mají nejistou budoucnost. Soud se chce stěhovat do lip, VZP plánuje prodej objektu. Co s nimi?

Pokud by se naplnila optimistická představa, že se soud přestěhuje do kasáren, bude to krok správným směrem. V případě, že se záměr nepodaří prosadit, bude vhodné budovu snížit a přizpůsobit okolnímu prostředí. Osobně bych se ale přikláněl k její sanaci a následné zástavbě ve formě bytových domů s vazbou na historickou kompozici města.

Již zmíněný architekt Koucký naopak zastával názor nechat budovu soudu stát tak, jak je. Zde jsou názory naprosto protichůdné...

Ovšemže platí co architekt, to názor. Je samozřejmě třeba jednotlivé názory konfrontovat. Ve své diplomové práci jsem se snažil budovu zachovat, nedomníval jsem se s ohledem na dané podklady, že by bylo možné objekt sanovat nebo snížit. Snažil jsem se proto situaci zlepšit. Mohly by zde vzniknout například terasy, zrekonstruovaly by se fasády. Budova by se poté netvářila jako gigantický monoblok. Z jižní strany si umím představit i nějakou křivku, která by objektu dala na určité poetičnosti.

A budova Všeobecné zdravotní pojišťovny?

V tomto případě je situace jednodušší, protože nejde o tak problematický zásah do urbanismu. Dá se to akceptovat, stejně tak, jak musíme akceptovat blízkou budovu Českého Telecomu ve vnitrobloku. Objekt VZP by možná bylo zajímavé opláštit, změnit jeho charakter alespoň pro dalších pár desítek let a najít nové využití, protože každá sanace něco stojí. Samozřejmě bychom byli radši, kdyby zde zmíněná budova nebyla a území se využilo pro potřeby bydlení.

Na místě dnešního autobusového nádraží by tedy jednou mohly stát obytné domy a obchody, zůstaly by zde i administrativní centra a další instituce. Bylo by vůbec ještě místo pro parkování, už dnes je situace v tomto ohledu složitá.

V návrhu jsem počítal s tím, že by pod celým areálem vzniklo velkokapacitní podzemní parkoviště se zhruba pěti sty místy. Bylo by to velmi pokrokové a městu by nárůst parkovacích ploch pomohl. Budeme moci občanům nabídnout parkovací plochy v blízkosti městského centra.

Obyvatele Jičína bude zajímat, kdy by se mohly první změny začít odehrávat. Vše samozřejmě bude záviset na financích, pokud se ale město dohodne s Českými drahami, autobusové nádraží se opustí. Jaký bude další postup?

Časová posloupnost je jasná. Musíme začít autobusovým nádražím, protože pokud bychom měli v areálu bývalého nádraží stavět, musíme vytvořit vhodné podmínky pro nádraží nové. Tedy získat pozemky, vypracovat studii, zastavovací plán a nádraží přemístit. Až bude jasné, zda se autobusové nádraží skutečně bude stěhovat, mohou se rozběhnout práce na vypracování studie lokality bývalého autobusového nádraží. Studie se může částečně opřít o návrh a členění, které jsem již jednou zpracoval. Nyní by ale nebylo rozumné vytvářet drahou studii, protože ještě není jisté, zda se záměr podaří realizovat.

Autobusové nádraží se má přesunout do Dělnické ulice. Objevují se dokonce návrhy vytvořit jednu společnou výpravní budovu pro cestující autobusy a vlaky. Co říkáte tomuto nápadu?

Přiznám se, že původně jsem myšlence přesunout autobusové nádraží k vlakovému příliš nakloněn nebyl. Osobně se mi zdálo mnohem výhodnější umístit ho v části, kde dnes vznikly supermarkety. Propojení obou dopravních koridorů ale není špatná myšlenka. Ulice 17. listopadu tím však ztratí na atraktivitě. Naopak ulice Fügnerova, spojující vlakové nádraží s Husovou ulicí, se bude rozvíjet. Pozitivní je i odlehčení autobusové dopravy ve městě a její napojení na průmyslovou zónu. Celkem tedy vidím myšlenku jako přínosnou. V této variantě je negativním hlediskem pouze docházková vzdálenost do centra města. Nejvíc mě mrzí, že návštěvníci a obyvatelé přijdou nejdříve do kontaktu se supermarkety, ještě před tím, než budou moci objevit krásy Jičína. Musíme se snažit, aby jim nezůstaly skryty. (ft)

Jičínský architekt Radek Jiránek. FOTO: jn